Vznik památného hřbitova v jihomoravských Střílkách (okres Kroměříž) souvisel s barokní přestavbou nedaleko odtud ležícího kostela i o málo vzdálenějšího renesančního zámku. Nechal jej vybudovat v letech 1730–43 hrabě Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu, autorem projektu byl na Moravě působící architekt Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu (asi 1700–58). Původně tu měla stát jen rodová hrobka Petřvaldských, přičemž pohřební kaple měla být součástí kostela. Taková dispozice místa posledního odpočinku – tedy přímo v kostele nebo v jeho těsné blízkosti (ad sanctos et apud ecclesiam) – byla v této době standardní. Avšak projekt byl nakonec pozměněn, nový kostel na tomto místě shodou okolností nikdy postaven nebyl. Hrobka se tak ocitla zcela mimo chrámový prostor, vstoupila do otevřené krajiny, stala se v ní dokonce dominantou.
Morava a Slezsko
Beskydské podhůří, Hukvaldy – přírodní památka
Přírodní památka Hukvaldy o rozloze 221,6 ha byla vyhlášená v roce 2013 v obci Hukvaldy (okres Frýdek–Místek). Zahrnuje středověký hrad Hukvaldy na vrcholu kopce a část historické hradní obory. Chráněny jsou porosty buků s podrostem bylin a přírodně krajinářské kompozice hradní obory. V okolí hradu se do vyhlášení současné přírodní památky nacházela od roku 1999 Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy o rozloze 70 ha. Členitý terén obory a hradního vrchu vytváří se 160 až 240 let starými převážně bukovými porosty protkanými starými alejemi lip, jírovců, dubů a solitérů různých dřevin jedinečný přírodní útvar.
Beskydské podhůří, Skalická Morávka
Zastavili jsme v polovině cesty mezi městem Frýdkem a vískou Skalicí, v hlubokém údolí pod námi šumí řeka Morávka. Jsme uprostřed kraje, na nějž bylo v nedávné minulosti nahlíženo převážně jako na kouřící fabriku republiky.
Bílé Karpaty stepní, Žerotín – přírodní památka
Nad Radějovem (okres Hodonín), na samém okraji Bílých Karpat se zvedá kopec Žerotín, který dosahuje nadmořské výšky 322 m. Je z větší části osázen vinicemi a sady, na vrcholu se nalézá zajímavá kaple zasvěcená Panně Marii z roku 1949 a přírodní památka Žerotín vyhlášená v roce 1987. Předmětem ochrany je jediný zachovalý pozůstatek šípákové doubravy v CHKO Bílé Karpaty se zbytky teplomilných společenstev a na ně navázaný výskyt teplomilných rostlin a živočichů. Výměra činí necelé 2 ha a územím přírodní památky prochází turisticky značená cesta.
Bílé Karpaty, Čertoryje – národní přírodní rezervace
Oblast Čertoryje tvoří rozlehlý komplex 325 hektarů luk v oblasti mezi obcí Radějov a státní hranicí se Slovenskem. Je to země soliterních dubů, lip i oskeruší, oblast nejrozsáhlejších bělokarpatských květnatých luk, kraj, který v každé roční době vyhlíží trochu jinak, ale pokaždé je úžasný. Botanicky je Čertoryje jedním z naprosto nejcennějších území u nás. Podívejme se na tuto krásnou lokalitu ve dvou návštěvách – v polovině jara a pak začátkem léta.
Bílé Karpaty, Drahy – přírodní rezervace
Jen několik set metrů od konce vesnice Horní Němčí (okres Uherské Hradiště) se nachází významná bělokarpatská přírodní rezervace Drahy. Její výměra činí 15 hektarů, nalézá se v nadmořské výšce od 400 do 513 m a byla vyhlášena v roce 1982.
Bílé Karpaty, Nad Vápenkou – přírodní památka
Nevelká přírodní památka Nad vápenkou, vyhlášená roku 2001, jejíž celková výměra nečiní ani jeden celý hektar, se nalézá jen několik metrů od vlakové zastávky Javorník nad Veličkou, u hranice CHKO Bílé Karpaty (okres Hodonín). Předmětem ochrany jsou bývalé pastviny s výskytem typických teplomilných druhů bělokarpatských luk. Nejznámější je zdejší populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), největší v Bílých Karpatech.
Bílé Karpaty, Porážky – národní přírodní rezervace
Moravské Horňácko patří k nejrázovitějším oblastem Slovácka. Snad každému příznivci lidové hudby se hned vybaví zdejší písně a tance, které už kdysi nadšeně obdivoval Leoš Janáček. Okolí Velké nad Veličkou je však i výjimečnou oblastí botanickou.
Bílé Karpaty, Zahrady pod Hájem – národní přírodní rezervace
Horňácká obec Velká nad Veličkou je význačná letitou tradicí souborů lidových písní, moderní továrnou s nepřetržitým provozem a okolní přírodou. Hned za humny se na západním svahu kopce Háj rozkládá na 162 ha národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem, vyhlášená v roce 1987. Zahrady jsou tvořeny květnatými loukami, starými sady, remízky a solitérními dřevinami na slínovcovém podloží. Rezervace je pozoruhodná genofondovým sadem krajových odrůd vynikajícím v době dozrávání plodů a význačná výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů.
Bouzovská pahorkatina, Špraněk – národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace Špraněk se nalézá u obce Javoříčko (okres Olomouc), zničené nacisty podobně jako mnohem známější Lidice, a ve svém nitru ukrývá veřejnosti přístupné Javoříčské jeskyně, jež přinejmenším velikostí Dómu gigantů a bohatostí jeho krápníkové výzdoby nemají u nás obdoby. Území je chráněno už od roku 1949 a předmětem ochrany jsou krasové jevy v devonských bradlových vápencích s jeskyněmi pod zemí a se vzácnou teplomilnou květenou na povrchu.
Brno, Hádecká planinka a Růženin lom
Bledá stěna hádeckého lomu se tyčí nad Brnem jako pomník lidské chamtivosti. Dnes už naštěstí (a snad navždy) zdejší těžební mechanismy utichly a Hády se vracejí přírodě.
Brno, Kamenný vrch – přírodní rezervace
V těsném sousedství brněnského sídliště Kamenný vrch se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, jejíž největší botanická atrakce rozzáří zdejší stepní stráně krátce po příchodu jara.
Brno, Obřanská stráň – přírodní památka
Za devatero železničními semafory a devětadevadesáti výhybkami (počítáno od brněnského hlavního nádraží), za jedním středním železničním mostem a nad jedním menším tunelem proplétá vítr jemné nažky odkvetlých konikleců s dlouhými vousy kavylů. Jsme právě na jedné z nejmenších brněnských stepí, procházíme se po Obřanské stráni.
Brno, Stránská skála – národní přírodní památka
Brněnská Stránská skála je svérázným místem smíru mezi člověkem a přírodou. Šrámy, které jí kdy člověk uštědřil, se zde podivuhodně ztrácejí, stávají se z nich jen doklady potvrzující starou pravdu, že totiž člověk a příroda jedno jsou.
Brno, Údolí Kohoutovického potoka – přírodní památka
Mezi brněnskými městskými částmi Kohoutovice a Pisárky (Šárka) se rozkládá poměrně rozsáhlá zalesněná oblast. V její dolní části se nachází přírodní památka Údolí Kohoutovického potoka, která má rozlohu pouhých 3 hektarů a byla vyhlášena v roce 1987. Lesy nad touto lokalitou jsou však floristicky zajímavé také, celková rozloha tohoto širšího území dosahuje 70 hektarů a nachází se v nadmořské výšce od 220 do 366 m.