Na okraji vápencového Strejčkova lomu, asi 2 km severozápadně od Krčmaně (okres Olomouc) byla 2. 6. 1952 vyhlášena přírodní památka o rozloze 2,37 ha. Už od roku 1941 byla oblast chráněná Svazem spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze. Těžba vápence je v této oblasti doložena už z roku 1513.
Domácí lokality
Hornosázavská pahorkatina, Havranka – přírodní rezervace
Chráněné území vyhlášené v roce 1998 na ploše 41,85 ha se nachází asi 1,5 km severovýchodně od Jiříkova u Kamene (okres Havlíčkův Brod).
Hostýnské vrchy, Dubcová – přírodní rezervace
Na východním svahu stejnojmenného kopce, v nadmořské výšce 445–525 m, nad obcí Kateřinice (okres Vsetín), leží přírodní rezervace Dubcová (mapa). Na ploše 5,8176 ha jsou zde již od 14. 1. 1956 chráněna svahová prameniště s mokřadní květenou, řídký lesní porost se světlinami a sušší květnaté louky.
Hostýnské vrchy, Obřany – přírodní rezervace
Vrcholová část stejnojmenného skalnatého kopce v Hostýnských vrších nedaleko Chvalčova byla vyhlášena přírodní rezervací 9. 12. 1991 (mapa). V nadmořské výšce 704 m se nacházejí zbytky středověkého hradu, severní a severozápadní svah se sklonem až 60° je pokryt kamennou sutí, jižní část je pozvolnější. Rezervace sahá od nadmořské výšky 510 m až po vrchol kopce, od roku 2001 je její celková rozloha 23, 9397 ha.
Hostýnské vrchy, Smrdutá – přírodní rezervace
Na prudkém suťovém svahu se sklonem až 55°, pod vrcholem stejnojmenného kopce, asi 4 km jihovýchodně od Chvalčova se rozprostírá přírodní rezervace Smrdutá (mapa) o rozloze 6,5137 ha. Pískovcová a slepencová skaliska a pseudokrasové jeskyně, společně se zachovalým původním lesním porostem tvoří v nadmořské výšce 530 až 750 m unikátní přírodní prostředí. Rezervace, která je domovem vzácných druhů rostlin a živočichů, byla vyhlášena 28. 9. 1975. Důvodem ochrany byl, kromě významných skalních útvarů, přirozený svahový les se společenstvy lipových javořin a bučin na skalnatých výchozech a balvanité suti, v podrostu s karpatskou květenou.
Hostýnské vrchy, Stráň – přírodní památka
Na severozápadním úbočí Hostýnských vrchů, jen několik set metrů od horního okraje obce Slavkov pod Hostýnem (okres Kroměříž), se rozprostírá přírodní památka Stráň, vyhlášená v roce 1992, s celkovou výměrou 8,6358 ha (mapa). Je to travnatý svah se solitérními lipami a několika skupinami borovic. V nadmořské výšce 450 až 580 m je zde chráněn polopřirozený ekosystém jednosečných karpatských luk a pastvin, vyznačující se výskytem ohrožených druhů rostlin, především vstavačovitých. Louka vklíněná do zalesněného svahu má také velký krajinářsko-estetický význam.
Hostýnské vrchy, Vřesoviště Bílová – přírodní památka
Na mírném jihovýchodním svahu kopce Klínec (668 m n. m.), asi 2,5 km východně od Rajnochovic (mapa), se rozkládá jediné zachovalé vřesoviště v Hostýnských vrších. Na ploše o rozloze 0,305 ha je zde v nadmořské výšce 600–644 m chráněna lokalita s početnou populací vřesu obecného (Calluna vulgaris).
Hradecké Polabí, Na Plachtě – přírodní památka
Na jihovýchodním okraji Hradce Králové se nachází poměrně rozsáhlé chráněné území, které je tvořeno třemi na sebe navazujícími přírodními památkami Na Plachtě 1, Na Plachtě 2 a Na Plachtě 3. První dvě území byla vyhlášena v roce 1998 v rozmezí dvou měsíců. PP Na Plachtě 3 bylo vyhlášeno v roce 2012. Celková rozloha chráněného území je 56,0989 ha. Částečně se překrývá s evropsky významnou lokalitou Na Plachtě, která má rozlohu 39,1417 ha a byla vyhlášena pro ochranu čolka velkého, modráska očkovaného a vážky jasnoskvrnné.
Hrubý Jeseník, Rejvíz – národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace Rejvíz patří k nejznámějším maloplošným chráněným územím ve Slezsku a patrně se jedná o nejznámější slezské rašeliniště vůbec. Najdeme ho asi 10 km východně od města Jeseník u stejnojmenné osady. Návštěvu této turistické atrakce lze jedině doporučit, přímo z naučné stezky pozorné oko zaznamená mnohou zajímavost: vzorové ukázky rašelinného lesa, prstantec Fuchsův, kýchavici bílou nebo třeba borovici blatku. A při troše štěstí bedlivé ucho může zaslechnout nápadný křik chřástala polního.
Hrubý Jeseník, Velká kotlina
Areál Velké kotliny patří k nejpozoruhodnějším a nejvýznamnějším přírodovědeckým lokalitám střední Evropy. Je součástí národní přírodní rezervace Praděd a nejsnáze se k ní dostanete z Ovčárny. Dáte-li se cestou ke Karlovu, dorazíte k ní velmi pohodlným krokem do necelé hodiny.
Hustopečská pahorkatina, Babí hora – příběh zmizelého kopce
Mám rád staré mapy. Zrovna před nedávnem jsem v jednom pražském antikvariátu objevil dosti podrobnou protektorátní mapu Hodonínska a části Břeclavska, která byla vytvořena podle revize z roku 1932. Velmi mne zaujala, je na ní totiž ještě patrné i dnes už zaniklé Kobylské jezero. Koupil jsem ji ale nejen proto. Celý tento kraj mám velmi rád, jezdím sem vždy s nadšením. Určitě bude zajímavé si projít tento kraj právě podle této mapy.
Hustopečská pahorkatina, Hustopeče, Mandloňová naučná stezka
Na našem území se pěstovaly mandloně (Prunus dulcis) už od začátku 17. století. O jejich existenci se však u nás samozřejmě dobře vědělo už mnohem dříve, zmiňují se o nich kupříkladu i české lékařské herbáře z 16. století, byla jim připisována velmi dlouhá řada výjimečných schopností. V této době se k nám nejspíš přivážely především z jihu Evropy, pěstovaly se však například i v německém Porýní. Největší mandloňové sady byly u nás vysázeny v minulém století kolem Hustopečí (okres Břeclav). Mandloně vyžadující teplé podnebí jsou v Evropě pěstovány hlavně ve Středozemí; hustopečské mandloňové sady jsou tedy unikátem nejen v České republice, ale také v rámci střední Evropy. Dnes provede návštěvníky dvěma zachovanými sady naučná stezka se sedmi informačními tabulemi a rozhlednou.
Hustopečská pahorkatina, Kamenný vrch u Kurdějova – přírodní památka
Přírodní památka Kamenný vrch u Kurdějova (okres Břeclav) má rozlohu bezmála 104 hektarů, nachází se v nadmořské výšce od 300 do 340 m, vyhlášena byla v roce 1956.
Hustopečská pahorkatina, Kukle – národní přírodní památka
Jihomoravská obec Kurdějov (okres Břeclav) leží nedaleko Hustopečí a je významná svým původně gotickým kostelem, mimořádnou a nanejvýše zajímavou kulturní památkou, u nás vpravdě nevídanou. Mezi přírodovědci je Kurdějov ovšem proslulý spíše svým okolím s cennými stepními lokalitami, za všechny připomeňme Kamenný vrch u Kurdějova. Opomíjet nemůžeme ani lesy nad Kurdějovem, kde se na jediném místě u nás vyskytuje zajímavý relikt timoj trojlaločný (Laser trilobum).
Hustopečská pahorkatina, obec Vrbice
Vinohrady, vinohrady a ještě jednou vinohrady. Na kopci kostelíček se hřbitovem, kousek dál požární zbrojnice a pod ní vinné sklepy, a to hned v několika řadách. A pak vesnička jako malovaná. Málokdo si uvědomuje, že právě toto místo se stalo pro většinu národa symbolem vesnice jihovýchodní Moravy. Mohou za to filmaři, kteří zde natočili několik ve své době úspěšných českých filmů (Plavení hříbat, Bouřlivé víno). Jsme ve Vrbici (domácí, promiňte, samozřejmě „na Vrbici“).