Východní okraj Čchingchajsko-tibetského plata v jihozápadní Číně je tvořen různorodým seskupením pohoří oddělených řekami Ja-lung, Ta-tu a Min Ťiang, stékajícími z plata k jihu jako hlavní levostranné přítoky mohutné řeky Ťin-ša Ťiang (níže Jang-c‘ Ťiang). Celé území leží v západní části provincie S’-čchuan.
Atlas lokalit
Čína, Tibet, Lhasa, Norbulingka
Norbulingka (v překladu „park skvostů“ nebo „park pokladů“) je komplex paláců a parku v západní části tibetské Lhasy, který sloužil jako tradiční letní sídlo dalajlámů v letech 1780–1959. Rozkládá se na ploše asi 36 ha; je největším a nejvýše položeným parkem v Tibetu a jedinečnou ukázkou tibetské palácové architektury. V roce 2001 byla Norbulingka zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako součást „historického souboru paláce Potály“.
Čína, Tibet, Velká zákruta Brahmaputry a Yarlung Tsangpo Grand Canyon
Hlavní tibetská řeka Yarlung Tsangpo (Yarlung Zangbo) protéká jižní částí vnitřního Tibetu v přímočaré délce asi 1300 km od západu na východ souběžně s hlavním himálajským rozvodím. Pramení v nadmořské výšce asi 5600 m z ledovcového splazu na jihu horského pásma Ting-la Jih-ch’ü na 82° 40’ východní délky a na horním toku je nazývána Ma-čchüan Che (Maquan He nebo též Damqog Tsangpo). Na dolním toku je tatáž řeka známá jako Brahmaputra.
Čína, tibetsko-jünnanské pomezí, pohoří Cheng-tuan Šan (Hengduan Shan)
Na pomezí čínské provincie Jün-nan, vnitřního Tibetu, severního cípu Barmy a nejvýchodnějšího cípu indického státu Arunáčalpradéš se nachází světová geografická rarita – nejhustší seskupení souběžných veletoků, respektive jejich povodí na Zemi. Ve vzdálenosti asi 160 až 200 km napříč povodími mezi krajními toky řek – zde jmenováno od východu na západ – tečou od severu k jihu řeky Ťin-ša Ťiang (Jinsha Jiang, níže zvaná Jang-c‘ Ťiang), Lan-cchang Ťiang (Mekong), Nu Ťiang (Nu Jiang, Salwin), Dulong (Iravádí) a Zayü Čchü (Zayü Qu) neboli Luhit (hlavní východní přítok Brahmaputry).
Co je to fynbos?
Slovo, které se ve všech pádech skloňuje, pokud je řeč o vegetaci jižní Afriky. Povstalo z jazyka prvních jihoafrických kolonistů evropského původu, tedy z holandštiny, respektive z tzv. afrikaans, což je jazyk od holandštiny odvozený, který je dnes jednou z úředních řečí moderní Jihoafrické republiky. Znamená „jemné křoví“.
Co znamená, když se řekne Palau?
Jedeme na Palau! Kam? Na Pálavu? Takto často začínal rozhovor před naší výpravou do Oceánie, nejinak tomu bylo i po návratu. Občas si ještě někdo vzpomněl na filipínský Palawan… Přesně reagují jen nadšenci pro potápění, pro něž je to jedna z top světově proslulých destinací.
Dánsko, Helsingør, zahrada zámku Kronborg
Není vůbec snadné říci, která zámecká zahrada v Dánsku je nejkrásnější: nádherná je třeba kodaňská Královská zahrada, nefalšovaným dánským Versailles je zahrada u zámku Frederiksborg v Hillerødu, malebná je rovněž královská zahrada ve Fredensborgu, velmi pozoruhodná je také zahrada u zámku Egeskov. Naopak ale není ani trochu těžké rozhodnout, která dánská zahrada je celosvětově absolutně nejproslulejší – tu by totiž měli znát úplně všichni gramotní a nejspíš o ní mohla slyšet i větší polovina negramotných. Je to určitě zahrada u zámku Kronborg v městečku Helsingør. A právě název městečka může být dobrou nápovědou pro ty, kterým to pořád ještě není úplně jasné – od Helsingøru přece není daleko k Elsinoru.
Dánsko, Hillerød, Frederiksborg
Čím je pro Francii Versailles, tím je pro Dánsko Frederiksborg. Nacházíme se na ostrově Sjælland, v městečku Hillerød, které leží zhruba 40 km severozápadně od centra Kodaně.
Dánsko, Kodaň, Det Kongelige Biblioteks Have
Při procházce centrem Kodaně lze narazit na řadu příjemných zahrad a parků. K těm rozhodně nejznámějším patří Královská zahrada, v její bezprostřední blízkosti leží i kodaňská univerzitní botanická zahrada, nedaleko od královského zámku Amalienborg najdete i nábřežní zahradu Amaliehaven – na tu bude dobré obzvláště upozornit, je škoda ji přehlédnout, snadno se totiž může stát, že vaši pozornost na tomto místě hned jako magnet přitáhne buď ze strany jedné monumentální chrámová kopule Frederiks Kirke, anebo ze strany druhé velmi moderně vyhlížející budova kodaňské opery. Za park můžeme při dobré vůli označit i citadelu Kastellet, což je rozsáhlá historická pevnost na severu města, parková úprava doprovází i pobřežní promenádu Langelinie, která je permanentně přeplněná turisty chvátajícími ke slavné sošce Malé mořské víly. Jenže pak je tu ještě několik zahrad menších, ty bývají někdy dokonce vcelku mistrně skryty před největšími davy turistů – návštěva v nich je o to příjemnější, jaksi privátnější. Z nich k určitě nejzajímavějším patří zahrada dánské Královské knihovny, tedy Det Kongelige Biblioteks Have (nebo také zkráceně Bibliotekshaven), objevíte ji na kodaňském palácovém ostrově Slotsholmen.
Dánsko, Kodaň, Kongens Have
Královská zahrada (Kongens Have) v Kodani je nejstarší dodnes fungující palácovou zahradou Dánska. Zároveň je to jistě nejnavštěvovanější kodaňský park.
Dánsko, Kodaň, Langelinie
Stejně jako jinde, i v Kodani platí, že turisté chtějí vidět především to, co už znají. A vzhledem k tomu, že celosvětově nejznámějším symbolem Kodaně je socha Malé mořské víly, návštěva právě tohoto místa je povinná – tedy alespoň se to tak jeví při sledování turistického bláznění, které se u této sošky každodenně odehrává.
Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have
Dánské přírodovědné muzeum (Statens Naturhistoriske Museum) patří Kodaňské univerzitě (Københavns Universitet) a sestává vlastně ze tří základních institucí: kromě muzea geologického a zoologického k němu patří i velmi příjemná a dobře udržovaná kodaňská botanická zahrada (Botanisk Have).
Dolní Povltaví, Minická skála – přírodní památka
Nedaleko Kralup nad Vltavou, na levém břehu Zákolanského potoka, nad silnící č. 101 z Kralup do Kladna se vypíná členitá spilitová skála, chráněná jako nevelká (0,37 ha) přírodní památka Minická skála (okres Mělník). Předmětem ochrany jsou zbytky skalních stepí s řadou vzácných rostlin, z nichž za nejvýznamnější je patrně považován česnek tuhý (Allium strictum).
Dolní Povltaví, Otvovická skála – přírodní památka
Nedaleko Kralup nad Vltavou, na pravém břehu Zákolanského potoka, se vypíná nad tratí Kralupy–Kladno skalnatý ostroh zvaný Koziňák a chráněný jako PP Otvovická skála (okres Mělník – mapa). Přestože se jedná o plošně nevelké území (1,3 ha), je významné výskytem vzácných a zajímavých druhů rostlin. Území je hojně navštěvováno, zvláště na jaře v době květu konikleců, hlaváčků a tařic.