Syn.: Sanicula capensis (Cham. et Schltdl.) Eckl. et Zeyh., Sanicula europaea var. capensis Cham. et Schltdl., Sanicula europaea var. elata (Buch.-Ham. ex D. Don) H. Boissieu, Sanicula europaea subsp. elata (Buch.-Ham. ex D. Don) Hultén, Sanicula hermaphrodita Buch.-Ham. ex D. Don, Sanicula montana Reinw. ex Blume, Sanicula natalensis Gand.
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v tropických oblastech východní polokoule, v Africe se objevuje v západní rovníkové části kontinentu (horské oblasti Kamerunu i ostrov Bioko), dále rovněž ve východní tropické Africe (od Etiopie až po východ Jihoafrické republiky), také v Kapsku a na východě Madagaskaru. V Asii areál druhu pokračuje od himálajské části Pákistánu, Indie a Nepálu až po střední Čínu, Vietnam a Indonésii.
Ekologie: Roste v tropických horských lesích, často na březích vodních toků, v nadmořských výškách zhruba od 800 až do 3200 m.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, v horní části chudě větvenou, 20–80 cm dlouhou. Přízemní listy mají řapíky 5–25 cm dlouhé, čepele jsou v obrysu široce vejčité až pentagonální, 3–7 cm dlouhé a 4–10 cm široké, dlanitě 3(–5)sečné, po okraji nepravidelně pilovité, prostřední úkrojek je obvejčitý, na bázi klínovitý, 2–3klaný, na vrcholu zašpičatělý, postranní úkrojky jsou vejčité, často 2klané; lodyžní listy jsou krátce řapíkaté, 3(–5)sečné. Květenství je terminální, vrcholičnaté, složené z jednotlivých okolíků; listeny jsou 2, kopinaté; okolíky jsou 4–8květé, kališní cípy jsou špičaté, korunní lístky jsou bílé až bledě žluté, asi 5 mm dlouhé; samčí květy vyrůstají po 1–4, jsou stopkaté, přisedlé oboupohlavné květy vyrůstají po 3(–4). Merikarpia jsou vejcovitá, 2,5–3 mm dlouhá, hustě ostnitá.
Využití: Uplatňuje se v tradiční medicíně.
Poznámka: Rod Sanicula v současnosti čítá asi 44 druhů, které se vyskytují na obou zemských polokoulích, v Austrálii však chybí.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 3. 2. 2013 (Indonésie, Sumatra, okolí Gunung Marapi).