Čeleď: Orchidaceae Juss. – vstavačovité
Rozšíření: Endemit Filipín, roste jen na ostrově Luzon, a to jen v horách jeho severní části.
Ekologie: Terestrická rostlina, roste na travnatých svazích v nadmořské výšce 900–1650 m.
Popis: Vytrvalá bylina s malými pahlízami. Listy jsou čárkovité až čárkovitě kopinaté, 15–55 cm dlouhé a 0,3–1,5 cm široké, řasnaté, na bázi zúžené do řapíku, celokrajné. Stvol je přímý, 20–65 cm dlouhý, lysý, na bázi poněkud dřevnatý, s krátkými pochvatými šupinovitými listeny, které v květenství mohou být až 1 cm dlouhé; květenství nese až 10 velmi krátce stopkatých, přímo odstálých sytě žlutých květů o průměru 3–4 cm; vnější okvětní lístky jsou podlouhlé, 2–2,5 cm dlouhé a 0,8–1 cm široké, na vrcholu tupé, vnitřní korunní lístky jsou o něco kratší, 1–1,2 cm široké, pysk je trojlaločný, postranní laloky jsou čárkovité, asi 1 cm dlouhé a 0,2 cm široké, na vrcholu tupé nebo uťaté, prostřední lalok je úzce kopisťovitý, asi 1,8 cm dlouhý, na vrcholu uťatý a s krátkým hrotem; sloupek je štíhlý, asi 1,2 cm dlouhý; semeník je spodní, asi 1,5 cm dlouhý. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Na druh se vztahuje mezinárodní ochrana v rámci úmluvy CITES o obchodu s přírodninami.
Poznámka: Do rodu Spathoglottis se řadí celkem 41 druhů terestrických orchidejí (POWO 2020), které rostou v jižní a jihovýchodní Asii, v Oceánii a na severovýchodě Austrálie; s výjimkou druhu Spathoglottis plicata mají většinou malé areály. Z Filipín je známo celkem osm druhů, z nich sedm jsou zdejší endemiti. Od velmi podobného Spathoglottis vanoverberghii se liší absencí odění stvolu, semeníku i okvětních lístků.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 21. a 23. 2020 (Filipíny, Luzon, Ohaj a Banaue).