Vyšší klasifikace: čeleď Rosaceae Juss., podčeleď Spiraeoideae C. Agardh., rod Spiraea L., sekce Chamaedryon Ser. (tradiční, ale ne monofyletická skupina), agregát Spiraea arcuata Hook. f.
Rozšíření: Spiraea lanatissima je úzce endemický druh známý jen z nevelkého vysokohorského území dosahujícího délky okolo 100 km, které leží na východním okraji Čchingchajsko-tibetské plošiny, poblíž měst Litchang a Tao-čcheng v čínském západním S’-čchuanu.
Ekologie: Roste v křovinatých lemech horských pastvin a na křovinatých svazích, především na vápencovém podloží, v nadmořských výškách zhruba od 3800 do 4200 m.
Popis: Keř obvykle do 0,5 m vysoký, široce rozkladitý, větve relativně silné, obloukovitě prohnuté; výhony hustě bělavě plstnaté, výrazně hranaté; pupeny nápadné, delší než řapík, (3–)4–6 mm dlouhé, ploché, kopinaté, se dvěma vnějšími šupinami vytrvávajícími po vyrašení. Listy téměř stejného tvaru na celé rostlině; čepele nápadně bělavě vlnaté na obou stranách, zejména hustě vespod a tamtéž se třemi vystouplými hlavními žilkami, eliptické až obvejčité, celokrajné nebo s 2–4 hrubými zuby až laloky u vrcholu (na sterilních výhonech), s klínovitou bází a zaokrouhleným nebo tupým vrcholem, (8–)11–16 × 5–9 mm (na sterilních výhonech). Řapíky (1–)2–5 mm dlouhé, článkované na dvě části, s bazální částí nápadně sbíhavou, vytrvalou po opadu listů i v dalších letech. Květenství obvykle v počtu 6 až 14, bočně na obloukovitých větvích; jednoduché chudokvěté chocholíky na olistěných, 0,5–3 cm dlouhých větévkách. Květy asi 8 mm v průměru, na stopkách do 8 mm dlouhých; češule a kališní cípy vně bělavě vlnaté, kališní cípy trojúhelníkovité, špičaté, asi 0,9–1,5 mm dlouhé; staminální disk výrazný; korunní plátky téměř okrouhlé, 3–3,5 mm dlouhé, bílé; zralé tyčinky s nitkami přibližně stejné délky jako korunní plátky; semeníky bělavě vlnaté, čnělka asi 1 mm dlouhá.
Taxonomická poznámka: Tato rostlina byla objevena Ludmilou a Romanem Businských jižně od Litchangu v západním S’-čchuanu během jejich expedice do Tibetu v roce 1992 a již tehdy se zdála být novým druhem. Ale jako takový byl popsán až nedávno druhým z objevitelů (Phyton, Annales Rei Botanicae, 55, 1, 2015: 88, obr. 1) po detailním prozkoumání všech podobných taxonů v přírodě a v čínských herbářích. Přitom bylo nalezeno několik starších, ale nesprávně určených herbářových vzorků sebraných čínskými botaniky v 60. a 70. letech dvacátého století z okolí měst Litchang a nepříliš vzdáleného Tao-čcheng. Spiraea lanatissima je morfologicky velmi podobná dalším dvěma druhům z agregátu Spiraea arcuata, tedy S. arcuata a S. mollifolia Rehder, ale výrazně se odlišuje v extrémně hustém bělavém odění a trojčetné žilnatině listů. Svým celkovým oděním tak reprezentuje nejchlupatější ze všech známých druhů tavolníků. Přes poměrně bohaté zastoupení rovněž často chlupaté S. mollifolia v čínských i světových herbářích, nebyly zjištěny žádné přechodné typy mezi jejími nejchlupatějšími formami a novým druhem, a rovněž tak ne v přírodě.
Fotografováno ve dnech 22. až 24. 6. 1992 (Čína, západní S’-čchuan, prefektura Kardze, 20 km jižně od Litchang, 4000 m n. m., typová lokalita).