Syn.: Urtica minor Lam., Urtica ovalifolia Stokes, Urtica intermedia Formánek, Urtica monoica Gilib.
Čeleď: Urticaceae Juss. – kopřivovité
Rozšíření: Celá Evropa, severní Afrika, Makaronésie (Kanárské ostrovy snad původní, Azory zavlečený), Etiopie, jižní Afrika, Malá Asie, Blízký východ, Kavkaz, v mírném pásu napříč celou Asií, Severní a Jižní Amerika, Austrálie, Nový Zéland. U nás je považována za archeofyt; vyskytovala se hojně v teplejších oblastech, v posledních letech však dosti ustoupila.
Ekologie: Roste na polích, zahradách, návsích, rumištích a v okolí lidských sídel. Daří se jí na půdách bohatých na dusík. Kvete od května do listopadu.
Popis: Jednoletá, 5–40 cm vysoká bylina. Rostlina je celá pokrytá žahavými chlupy obsahujícími aminy acetylcholin, histamin a serotonin. Lodyha přímá, nevětvená nebo v horní části větvená, čtyřhranná, roztroušeně chlupatá. Listy vstřícné, řapíkaté, řapík 1–2 cm dlouhý, čepel vejčitá až podlouhlá, 1,5–4 cm dlouhá, 1–2,5 cm široká, na okraji zubatá, roztroušeně chlupatá. Rostlina jednodomá, květenství vyrůstají z úžlabí listů, květy jednopohlavné, drobné, čtyřčetné, okvětí zelenavě zbarvené, květenství obsahují samčí i samičí květy. Plodem je nažka.
Ohrožení a ochrana: Vzhledem k nápadnému ústupu v poslední době je u nás zařazena mezi ohrožené druhy (C3).
Využití: Používá se do salátů, nádivek a polévek nebo jako krmivo pro drůbež. Čaj z kopřivy působí protizánětlivě, podporuje krvetvorbu, zmírňuje sennou rýmu, podporuje činnost střev, snižuje obsah cukru v krvi a pomáhá při nachlazení.
Poznámka: Některé druhy kopřivovitých, tedy u nás i kopřiva žahavka, jsou živnou rostlinou larev motýla babočka admirál (Vanessa atalanta).
Fotografováno dne 6. 7. 2007 (Česko, Čechy, Hřivice).