Jihovýchodně od Trhové Kamenice (okres Chrudim) navazuje na PP Mlýnský rybník a rybník Rohlík od roku 1990 přírodní památka, která chrání Zadní rybník a jeho okolí.
Tyto tři rybníky bývaly součástí rybniční soustavy, která vznikla již v 15. století, a patří tak k nejstarším rybníkům na Chrudimsku. Je napájena především vodou z řeky Chrudimky, pro jejíž střední tok bylo používáno jméno Kamenice. Zadní rybník je napájen i méně vydatným Chobotovským potokem, který přitéká od severovýchodu. Poměrně velkou část hranice přírodní památky v jižní polovině tvoří přirozeně meandrující řeka Chrudimka. Mezi Chrudimkou a samotným rybníkem bývaly louky, z nichž větší část byla buď nevhodně zalesněna, anebo pro obtížnou dostupnost zarostla náletem. Tato část je ponechána vlastnímu vývoji. Sečena je velká louka při západní hranici chráněného území a také menší louky při ústí Chobotovského potoka.
Zadní rybník (též Velká Kamenice) je především v jižní polovině poměrně mělký a má zde rozsáhlý litorál tvořený porosty rákosu (Phragmites australis), orobince širolistého (Typha latifolia) a zblochanu vodního (Glyceria maxima), v mělčinách v litorálu roste bublinatka jižní (Utricularia australis). V bahnitým místech se vyskytuje ďáblík bahenní (Calla palustris), ale i vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).
Při hrázi a podél severního břehu je litorál spíše sporadický a vyskytuje se zde kosatec žlutý (Iris pseudacorus) nebo šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia). Z rybníku je uváděn výskyt leknínu bělostného (Nymphaea candida). Rostliny leknínu rostoucí v severní části však pocházejí z rybníka Boušovka a byly sem přesazeny. Jedná se tedy o leknín bílý (Nymphaea alba), který tu roste spolu se stulíkem žlutým (Nuphar lutea).
Součástí přírodní památky je velká louka sečená mechanizací, na které se roztroušeně vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), dále kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), zábělník bahenní (Comarum palustre), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) nebo ptačinec bahenní (Stellaria palustris). Louky při ústí Chobotovského potoka jsou sečeny ručně a porostlé společenstvem se svazu Calthion. Roztroušeně se na nich vyskytuje i žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium). Přechod mezi podmáčenými loukami a litorálem tvoří společenstva vysokých ostřic ze svazu Caricion rostratae. Součástí přírodní památky je i les na severním okraji, který je tvořen borovou monokulturou. Počítá se však s postupnou obnovou k přirozenému dřevinnému složení.
Fotografováno ve dnech 11. 7. 2010, 2. 5. a 9. 5. 2011.