Syn.: Charlwoodia ensata (Thunb.) Göpp., Conanthera forsteri Spreng., Cordyline ensifolia (L.) Planch., Dianella albiflora Hallier f., Dianella carinata Hallier f., Dianella ensata (Thunb.) R. J. F. Hend., Dianella ensata (Thunb. et Dallm.) R. Henderson, Dianella flabellata Hallier f., Dianella forsteri (Spreng.) Endl., Dianella humilis Lodd. ex Steud., Dianella ledermannii K. Krause, Dianella mauritiana Blume, Dianella montana Blume, Dianella monticola K. Krause, Dianella nemorosa Lam., nom. illeg., Dianella obscura Kunth, Dianella odorata f. racemulifera Schlitter, Dianella parviflora Zipp. ex Hallier f., Dianella parviflora Ridl., Dianella pullei K. Krause, Dianella robusta Elmer, Dianella sparsiflora Schlittler, nom. illeg., Dianella straminea Yatabe, Dracaena ensata Thunb., Dracaena ensifolia L., Dracaena nemorosa (Lam.) Steud., Eustrephus javanicus D. Dietr., Walleria paniculata Fritsch
Česká jména: takara mečolistá (Presl 1846)
Čeleď: Asphodelaceae – kopíčkovité
Rozšíření: Původní areál se rozkládá na ostrovech v Indickém oceánu (Madagaskar, Maskarény, Seychely) a v jižní až jihovýchodní Asii (od Indie po Indonésii, Filipíny, jižní Čínu a Japonsko), dále na Nové Guinei, ve východní Austrálii a v Oceánii (až po Havajské ostrovy). Pěstuje se jako ozdobná rostlina a místy zplaňuje; druhotný výskyt je hlášen z řady dalších tropických a subtropických oblastí včetně kontinentální Afriky a Ameriky (roste např. ještě na Floridě).
Ekologie: V primárním areálu roste na rozmanitých stanovištích, od křovin na mořském pobřeží přes travnaté a křovinaté formace až po světlé lesy do nadmořské výšky kolem 1700 m.
Popis: Vytrvalá bylina až polokeř tvořící silný šupinatý plazivý oddenek; z oddenku vyrůstají 0,5–2 m vysoké, někdy zčásti zdřevnatělé lodyhy. Listy jsou dvouřadé, převážně uspořádané v nepravé růžici, mečovité, 30–80 cm dlouhé a 1–2,5 cm široké, na vrcholu tupé. Květonosná lodyha nese několik listenů, připomínajících zkrácené listy; květenství je řídká lata; květní stopky jsou 0,7–2 cm dlouhé; květy jsou 6četné; okvětní lístky jsou hvězdovité až nazpět ohnuté, eliptické, 6–7 mm dlouhé a 3–3,5 mm široké, bílé, zelenavé, blankytně modré až purpurové; tyčinek je 6; gyneceum srůstá z 3 plodolistů, semeník je svrchní. Plodem je téměř kulovitá, asi 6 mm velká výrazně modrá bobule, s 5–6 semeny.
Využití: Pěstuje se řada kultivarů lišících se vzrůstem a barvou květů; existují i kultivary s panašovanými listy. Takarový kořen se používá i v tradiční medicíně.
Fotografovali Jindřiška Vančurová, dne 13. 10. 2012 (Mauricius, Chamarelské vodopády), Alena Vydrová a Vít Grulich, v únoru 2011 (Seychely, ostrov Mahé, Morne Seychellois National Park).