IXIA ORIENTALIS L. Bolus – duhovice

Syn.: Ixia scariosa var. longifolia Baker, Tritonia schlechteri Baker
Česká jména: duhovice (Presl 1846)
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité

Ixia orientalis

Rozšíření: Druh s dosti velkým areálem v Jihoafrické republice, roste v provincii Western Cape přibližně od městečka Villiersdorp a na východ zasahuje až k městečku Port Alfred v provincii Eastern Cape.

Ekologie: Roste na plošinách nebo pískovcových svazích, ve formacích fynbos i strandveld. Vystupuje až do nadmořské výšky 1450 m. Kvete na jaře.

Ixia orientalis

Popis: Štíhlá vytrvalá bylina s kulovitou podzemní hlízkou. Lodyha je 25–70 cm vysoká, s 1–3 větvemi; listy jsou úzké, čárkovité až úzce mečovité, 15–25 cm dlouhé, 1–5 mm široké. Květenství je vějířek s 5–10 květy; listeny jsou průsvitně bělavé, tmavě žilkované; květy jsou šestičetné, pravidelné, bělavé, krémové, narůžovělé až světle fialové, okvětní trubka je úzce nálevkovitá, otevřená, 7–10 mm dlouhá, cípy jsou stejné, široce zvonkovité až ploše rozložené, 1–1,8 cm dlouhé; 3 tyčinky jsou přirostlé k okvětní trubce a daleko z ní vyčnívají, prašníky jsou přibližně stejně dlouhé jako nitky; gyneceum srůstá ze 3 plodolistů a má spodní semeník. Plodem je kulovitá tobolka.

Ixia orientalisIxia orientalis
Ixia orientalisIxia orientalis
Ixia orientalis

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 16. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Wilderness, Garden Route National Park, niva říčky Serpentine).