Syn.: Scorzonera alpina Hoppe, Scorzonera grandiflora Lapeyr., nom. illeg., Scorzonera hoppeana Sieber ex Rchb., nom. inval.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Scorzonera aristata
Rozšíření: Pochází z hor v jižní a střední Evropě – vyskytuje se v severním Španělsku v Asturii (Picos de Europa), dále v Pyrenejích a v jižní polovině Alp, nejdále na východ do Rakouska a Slovinska; v Itálii zasahuje až do středních Apenin v provincii Abruzzo.
Ekologie: Roste na mezofilních loukách na hlubokých půdách dobře zásobených živinami, zejména na vápnitém podloží. Lokality leží v montánním až alpínském stupni, v nadmořské výšce 900–2400 m.
Scorzonera aristata
Popis: Vytrvalá bylina 10–50 cm vysoká, s vertikálním, na vrcholu často vícehlavým oddenkem; lodyha je jednoúborná, lysá nebo v okolí listových insercí a pod úbory pavučinatá. Přízemní listy jsou čárkovité až čárkovitě kopinaté, (6–)10–30(–40) cm dlouhé a 0,2–0,7(–1) cm široké, ploché nebo poněkud žlábkovité, lysé nebo na bázi řídce pavučinaté, celokrajné, špičaté a na vrcholu osinkaté; lodyžní listy jsou nanejvýš 2, přisedlé, čárkovitě kopinaté, drobné. Úbor má 1,7–2,4 cm dlouhý a 1,4–2,3 cm široký, válcovitý až zvonkovitý zákrov; zákrovní listeny jsou vejčité, 1,3–1,6 cm dlouhé, na okraji blanitě lemované a jemně brvité, v horní polovině náhle zúžené a na vrcholu protažené do osinaté špičky; květy jsou oboupohlavné, jazykovité, žluté, s ligulou 1,7–2 cm dlouhou; prašníky jsou oranžové; bliznová ramena jsou 4–5 mm dlouhá. Nažky jsou válcovité, 0,8–1,1 cm dlouhé, vnější zakřivené, vnitřní rovné, s podélnými žebry, chmýr je bílý, 1–1,3(–1,7) cm dlouhý.
Scorzonera aristataScorzonera aristata
Scorzonera aristataScorzonera aristata
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 16. a 17. 6. 2017 (Itálie, Dolomity, Passo di Giau a louky nad vesnicí Arabba).