Syn.: Indigofera boranensis Chiov., Indigofera phillipsiae Baker f., Indigofera sesquijuga Chiov., Indigofera subhirtella Chiov., Indigofera viridiflora Chiov.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Druh má dosti široký areál ve východní Africe, roste v Súdánu, Eritreji, Etiopii, Somálsku, Keni a Tanzánii. Na asijském kontinentě byl zjištěn v jižním Ománu (Dhofar) a pohraničních oblastech Jemenu (Mahra).
Ekologie: Roste v nezapojené vegetaci na vyprahlých místech na vyšších terasách ve vádí nebo na zvednutých plošinách, dává přednost vápencovému podloží. Vystupuje do nadmořské výšky kolem 800 m.
Popis: Vytrvalá bylina s vystoupavými, až 40 cm vysokými lodyhami. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, až 3 cm dlouhé; lístků je 2–7, podlouhlých až kopinatých, až 4,5 cm dlouhých a 1,8 cm širokých, na obou stranách pokrytých tuhými trichomy; palisty jsou úzké, blanité. Květenství je 7(–15) cm dlouhý hrozen; kalich je zvonkovitý, 3,5–6 mm dlouhý, dělený až téměř k bázi na čárkovité cípy; koruna je sytě růžová, pavéza je vně chlupatá; tyčinek je 10, jsou 3,5–5 mm dlouhé, 9 jich srůstá, jedna zůstává volná. Lusky obsahují 5–8 semen, jsou sehnuté, rovné, až 1,5 cm dlouhé.
Fotografováno dne 21. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, Mughsayl).