Syn.: Chamaemelum tanacetum (Vis.) E. H. L. Krause, Chrysanthemum vulgare (L.) Bernh., Pyrethrum vulgare (L.) Boiss.
Česká jména: vrátyč (Koniáš 1704), vratič obecný (Kubát 2002)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Evropa, mírné pásmo Asie (až na Dálný východ), zavlečen i do Severní a Jižní Ameriky. Původní je snad ve Středozemí, odkud se rozšířil do všech současných oblastí výskytu. U nás se vyskytuje hojně až obecně především v teplejších oblastech, v horách ojediněle.
Ekologie: Roste v lesních lemech, na okrajích cest, na úhorech, v lomech, na železničních náspech, rumištích, březích vodních toků. Kvete od července do září.
Popis: Vytrvalá bylina, 30–120 cm vysoká, lodyha přímá nebo vystoupavá, hustě olistěná, 5hranná, červeně naběhlá, listy střídavé, dolní řapíkaté, střední a horní přisedlé, přetrhovaně peřenosečné, lístky podlouhlé, peřenodílné, zubaté. Úbory terčovitě zploštělé, 25–60 v hustém chocholičnatém květenství, květy jen trubkovité (zřídka okrajové jazykovité), zlatožluté. Plodem je nažka.
Využití: Vratič je dobře známou léčivou i magickou rostlinou, zmínky o jeho účincích najdeme téměř ve všech starých herbářích. Při předávkování však dokáže vyvolat vážné otravy, z tohoto důvodu se dnes již příliš nesbírá. Květy sloužily i jako barvivo na látky, získávala se z nich barva žlutá, zelená a hnědá. Dříve se používal také jako ochrana proti hmyzu, jeho výrazná vůně totiž dokáže odpudit řadu obtížných druhů.
Poznámka: Vratič obecný slouží jako živná rostlina pro tesaříka Phytoecia nigricornis.
Fotografováno dne 4. 8. 2005 (Česko, Brno-Bystrc).