Syn.: Bauhinia micrantha Ridl., Bauhinia paraglauca T. Tang et Wang, Bauhinia viridiflora Miq., Phanera glauca Benth.
Česká jména: valina (Presl 1846), bauhinie (Mareček 1994)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Druh jihovýchodní Asie, jehož areál sahá od středočínských provincií Šen-si a Chu-pej přes jihočínské provincie Kuang-tung a Jün-nan, Indočínu, Thajsko, Barmu, nejvýchodnější indické státy Méghálaja a Mizóram až po Malajsii a indonéskou Jávu. V oblasti se rozlišují asi čtyři vnitrodruhové taxony.
Ekologie: Roste v podhorských i horských lesích a v jejich lemech, objevuje se na lesních světlinách a v křovinách, nevyhýbá se ani sekundární vegetaci, stoupá do nadmořské výšky okolo 1800 m.
Popis: Liána s větvemi červeně naběhlými, chlupatými, později olysalými, opatřenými úponkami. Listy jsou řapíkaté, vejčité až okrouhlé, dosahující průměru 4–6(–9) cm, často je jejich šířka větší než délka, na bázi jsou uťaté nebo srdčité, na vrcholu vykrojené do 1/5–1/2 čepele do dvou zaokrouhlených laloků, na líci jsou lysé, na rubu řídce chlupaté, se 7–11 žilkami; palisty jsou čárkovité, asi 4 mm dlouhé. Květy vyrůstají v hustém chocholíku; listeny jsou čárkovité, asi 5 mm dlouhé; poupata jsou vejcovitá, lysá nebo chlupatá; kalich je rozdělen do 2 nebo 3 vejčitých cípů; korunní lístky jsou bílé, skoro stejné, široce obvejčité, nehetnaté, 8–12 mm dlouhé; fertilní tyčinky jsou 3, jejich nitky jsou lysé, zhruba stejně dlouhé jako korunní lístky, prašníky jsou červené; staminodií je 7, jsou krátká, šídlovitá. Plodem je lusk 18–25 cm dlouhý a 3–5 cm široký.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2012) řadí tuto liánovitou bauhinii s dosti velkým areálem k méně dotčeným druhům (LC).
Fotografovala Věra Svobodová, dne 23. 3. 2011 (Vietnam, Dalatská vysočina).