Syn.: Minyranthes heterophylla Turcz., Sigesbeckia brachiata Roxb., nom. illeg., Sigesbeckia caspica Fisch. et C. A. Mey., Sigesbeckia gracilis DC., Sigesbeckia humilis Koidz., Sigesbeckia iberica Willd., Sigesbeckia orientalis f. angustifolia Makino, Sigesbeckia orientalis var. angustifolia Makino, Sigesbeckia orientalis subsp. caspica Kitam., Sigesbeckia orientalis var. tenggerensis Hochr.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Rozšíření: Původní areál druhu není snadné stanovit, jistě se nacházel na východní polokouli, v současnosti se táhne od tropické Afriky přes jih Arabského poloostrova, Írán a Indii až po jižní Čínu, Indonésii a Austrálii. Byl evidentně zavlečen i do tropické Ameriky, na Nový Zéland a další pacifické ostrovy, je uváděn i z některých evropských zemí. Druh je poměrně polymorfní, byla popsána řada infraspecifických taxonů.
Ekologie: Roste většinou při okrajích polí, v křovinaté vegetaci i lesních lemech, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2800 m.
Popis: Jednoletá bylina s lodyhou přímou, jednoduchou nebo dichotomicky větvenou, 30–75(–100) cm dlouhou, chlupatou. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, vejčité nebo podlouhlé, na bázi klínovité až zaokrouhlené, na okraji chobotnaté až nepravidelně zubaté, na vrcholu špičaté až zašpičatělé. Úbory jsou drobné, dosahují průměru okolo 5 mm, zákrovní listeny jsou ve dvou řadách, vnější listeny jsou zřetelně delší než listeny vnitřní, úzce obvejčité až úzce kopisťovité, hustě žláznatě chlupaté; jazykovité květy jsou samičí, ligula je jen krátká, žlutá, trubkovité květy jsou oboupohlavné, rovněž žluté. Nažky jsou elipsoidní, asi 3 mm dlouhé.
Využití: V tradiční medicíně se používá k léčbě lepry, příjice i dalších chorob.
Poznámka: K rodu Sigesbeckia je v současnosti započítáváno 19 akceptovaných druhů z tropických a subtropických oblastí obou zemských polokoulí. Rodové jméno připomíná svérázného botanika J. G. Siegesbecka, který patřil k dobovým odpůrcům Linnéových názorů, jeho botanický systém založený na reprodukčních orgánech rostlin totiž považoval za naprosto skandální a hrubě nemorální. Možná právě proto pojmenoval Linné – s notnou dávkou osobitého humoru – po něm rostlinu, která se používá k léčbě syfilis.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 17. 2 2013 (Indonésie, Sumatra, Aceh, okolí jezera Takengon).