Syn.: Spiraea ciliata Raf., Spiraea cuneifolia Borkh., Spiraea flexuosa Raf., Spiraea lanceolata Borkh., Spiraea paniculata (Aiton) G. Don, Spiraea salicifolia var. linearis Wenz., Spiraea salicifolia var. paniculata Aiton, Spiraea undulata Borkh.
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Pochází ze Severní Ameriky, kde roste v Kanadě od Alberty až po Newfoundland, v USA od Severní Dakoty po Maine, na jih po Tennessee a Severní Karolínu. V mírném pásu se občas pěstuje a zplaňuje, v Evropě bylo zplanění ohlášeno z více zemí od Francie a Maďarska po Skandinávii.
U nás byl dosud zaznamenán na více lokalitách ve středních a vyšších polohách Čech i Moravy; zdá se, že byl v docela v oblibě v územích dříve osídlených německy mluvícím obyvatelstvem, ale také v Beskydech.
Ekologie: V oblasti původního výskytu roste na suchých i vlhkých nelesních stanovištích, např. na okrajích rašelinišť, v křovinách podél vodních toků, na lesních okrajích i na mezích mezi polními kulturami. Ve střední Evropě roste nejčastěji v okrasných výsadbách a jejich zbytcích, např. poblíž zbořenišť zaniklých chalup.
Popis: Opadavý keř vysoký 1–2 m; větve jsou přímé, obvykle nevětvené. Listy jsou střídavé, řapíkaté; řapík je 0,2–0,8 cm dlouhý, víceméně pýřitý; čepel je kopinatá, obkopinatá až obvejčitá, 2–9 cm dlouhá a 0,5–3 cm široká, na líci lysá, na rubu nanejvýš na žilkách pýřitá, na bázi klínovitá až zaokrouhlená, na okraji obvykle jemně pilovitá, na vrcholu špičatá až tupě špičatá. Květenství je koncová, úzce kuželovitá lata, 5–20 cm dlouhá; květní stopky jsou 1–2(–3) mm dlouhé, lysé; 5četné květy mají 3–8 mm v průměru, jejich češule je polokulovitá, 5–8 mm široká; kališní lístky jsou trojúhelníkovité, 0,8–1,5 mm dlouhé; korunní lístky jsou téměř okrouhlé, 1,3–2 mm dlouhé, bílé, jen v poupatech narůžovělé; tyčinek je 30–50; plodolistů je 5. Plodem je souplodí lysých, 3–5 mm dlouhých měchýřků.
Využití: Ozdobný nenáročný keř. Podobně jako jiné druhy tavolníků byl využit i k hybridizaci – křížením s tavolníkem Douglasovým (Spiraea douglasii) snad vznikl často pěstovaný hybrid Spiraea ×billardii.
Poznámka: V Severní Americe se rozlišují dvě variety: úzkolistá a vlhkomilná nominátní varieta a širokolistá, spíše suchomilná var. latifolia. Oba typy, občas hodnocené až na úrovni druhů, tvoří vzájemné přechody a jejich taxonomická hodnota zřejmě není příliš vysoká.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 18. 8. 2021 (Česko, Čechy, Nové Městečko).