Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Anseriformes, Anatidae
Syn.: Anas canadensis Linnaeus, 1758
Česká jména: berneška velká, berneška kanadská, husa kanadská
Anglická jména: Canada goose, Canadian goose
Rozšíření: Severoamerický druh, který chybí pouze na nejsevernějších ostrovech kontinentu. Na jižních hnízdištích se vyskytuje celoročně, ze severních oblastí migruje, aby strávil zimu mezi Kalifornií a Jižní Karolínou, zalétá i do severního Mexika.
Na území Severní Ameriky je rozlišováno sedm poddruhů lišících se především velikostí, proporcemi a zbarvením peří. Na Britské ostrovy a do zemí severozápadní Evropy byl vysazen pro okrasu nominátní poddruh; na Nový Zéland byl zavlečen poddruh Branta canadensis subsp. maxima.
Způsob života: Obývá otevřená i zalesněná stanoviště v blízkosti vody, od tundry po polopoušť. Stěhovavá hejna shánějí potravu v mokřadech, pastvinách a obdělávaných polích, ale vždy u vody. V severním Mexiku v zimě stoupá až do nadmořské výšky okolo 2000 m.
Živí se širokou škálou vodních rostlin, z nichž konzumuje zelené části, kořeny, stonky, listy a plody. Živí se také na zemi spásáním trávy a dalších rostlinných druhů, konzumuje i obiloviny. Může také občas ulovit nějaký hmyz, měkkýše, korýše a malé ryby.
Je převážně monogamní. Námluvy začínají na zimovištích a pokračují během návratové migrace na sever. Hnízdní období se liší podle rozlohy. Rozmnožuje se v izolovaných párech nebo v koloniích. Samice si vybírá hnízdiště na suchém, vyvýšeném místě na zemi, což umožňuje kontrolu nad okolím. Mělkou misku buduje z klacíků, trávy, stébel a mechu, vystýlá ji prachovým peřím. Snáší jednou ročně 4–7 vajec, která inkubuje sama 25–28 dnů, zatímco samec zůstává v její blízkosti a pozoruje stanoviště. Hnízdo opouští několikrát denně a vejce přikrývá peřím, aby nebyla vidět. Při vylíhnutí jsou mláďata svrchu olivově hnědá, zespodu žlutá a přes oko se jim táhne pruh. Jsou plně vyvinutá a schopna se sama živit. Po noci strávené v hnízdě se s dospělými přesunou do oblasti, kde najdou potravu a úkryt. Vylétávají 7–9 týdnů po vylíhnutí. Berneška velká se dožívá přibližně věku 20 let.
Popis: Největší druh bernešky, dosahuje v závislosti na poddruhu délku 55–110 cm, rozpětí křídel 122–183 cm a hmotnosti 2,1–6,5 kg. Obě pohlaví jsou stejně opeřená, ale samec je větší než samice. Hlava a krk jsou černě zbarvené s bílým širokým pruhem na tvářích. Zobák je černý. Duhovka oka je tmavě hnědá. Tělo je šedohnědé, na křídlech a hřbetě tmavší se světlým peřím tvořícím nezřetelné pruhy. Spodní partie je světlejší a spodní břicho a podocasní kryty jsou bílé. Ocas je černý, kostřec bílý. Spodní strana křídel je tmavě hnědá. Nohy a plovací blány jsou černé.
Poznámka: Na naše území se zatoulala poprvé v roce 1964.
Fotografováno dne 16. 8. 2021 (Německo, Severní Porýní-Vestfálsko, Bad Wünnenberg).