Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Passeriformes, Muscicapidae
Syn.: Muscicapa albicollis Temminck, 1795
Česká jména: lejsek bělokrký
Anglická jména: Collared flycatcher
Rozšíření: Areál druhu se táhne od severovýchodní Francie, Apeninského a Balkánského poloostrova přes střední Evropu a Ukrajinu až po jihozápadní Rusko. Izolované populace se vyskytují na švédských ostrovech Gotland a Öland. Je tažný, zimuje v tropické východní a jihovýchodní Africe.
Způsob života: Obývá vlhké opadavé a smíšené lesy, ale i otevřenou krajinu s roztroušenými starými stromy, parky a alejemi. Sekundárně se vyskytuje i v zahradách a sadech, které po době rozmnožování opouští, a vrací se do lesů.
Jeho potravu tvoří převážně drobný létající hmyz, sedává na suchých větvích, odkud vyráží za kořistí.
Ze zimoviště se vrací na přelomu dubna a května. Od května si staví miskovité hnízdo ze stébel, z listů, kořínků a chlupů v dutině starého stromu. Běžně obsazuje také ptačí budky. Samice snáší v květnu až červnu 5–8 vajec, která sama inkubuje po dobu 12–14 dnů. Mláďata v hnízdě krmí oba rodiče 14–17 dnů hmyzem. Vyvádí pouze jednu snůšku ročně. Na přelomu srpna a září začíná migrovat. Dožívá se 3–5 let.
Popis: Pěvec z čeledi lejskovitých dosahuje délky 12–13 cm, rozpětí křídel 21–24 cm a hmotnosti 10–16 g. Ve svatebním šatě je samec černobíle zbarvený, nápadný je bílý límec, výrazná bílá skvrna nad zobákem, bílá záď a spodní část těla. Hlava, tváře, vrchní část hřbetu, ocas a nohy jsou černé. Zašpičatělý zobák je černý. Rohovka oka je černá. Na černých křídlech je velká bílá skvrna. Samice je šedavá, od ostatních lejsků se odlišuje velkou bílou skvrnou na křídlech.
Poznámka: Lejsek bělokrký je velmi podobný lejsku černohlavému (Ficedula hypoleuca), kterému však chybí široký bílý límec a bílý kostřec. V místech společného výskytu obou druhů dochází poměrně často k hnízdění smíšených párů.
Fotografováno dne 13. 5. 2022 (Česko, Čechy, Hradec Králové, městské lesy).