Syn.: Calomecon orientale (L.) Spach., Papaver grandiflorum Moench, Papaver spectabile Salisb.
Čeleď: Papaveraceae Juss. – makovité
Rozšíření: Oblasti vývoje druhu lze nejspíš hledat v horách tureckého a íránského Kurdistánu, odkud přes Arménskou vysočinu proniká do předhůří Kavkazu.
Ekologie: Roste na vlhčích vysokostébelných subalpínských lukách, v nadmořských výškách nad 2000 m, ve společenstvech třídy Alchemillo–Sibbaldietea parviflorae. Hemikryptofyt. Kvete v červnu a červenci (v nížinných středoevropských zahradách často už od května).
Popis: Vytrvalá bylina s mléčnicemi ronícími bílý latex, obvykle jen málo přes půl metru vysoká, s podzemními výběžky a jarními, po odkvětu odumírajícími růžicemi řapíkatých, do 40 cm dlouhých, štětinatě chlupatých listů s čepelemi oddáleně vyřezávanými v pět až devět párů nestejně velikých, nepravidelně zubatých segmentů. Lodyžní listy jsou menší, přisedlé a vyrůstají nanejvýš do poloviny výšky stonků, nesoucích odstále štětinatá, před rozkvětem nicí poupata bez podkvětních listenů. Květy jsou obvykle dvoučetné, tj. se dvěma sepaly a čtyřmi (po dvou ve dvou přeslenech) široce obvejčitými, šarlatově červenými nebo oranžovými, při sušení blednoucími korunními lístky bez výraznějších bazálních skvrn. Početné tyčinky mají purpurové nebo žluté prašníky. Tobolky s plochým terčem mívají 8–12 purpurových paprsků.
Ohrožení a ochrana: Druh je uveden v Červené knize Ruska.
Poznámka: Semena máku východního přivezl ze své proslulé výpravy do osmanských držav J. P. de Tournefort roku 1703 a rostliny z nich dopěstované přenechal pařížské, amsterodamské a leidenské botanické zahradě. Do Anglie je převezl J. Petiver před rokem 1714 a nejpozději od roku 1799 lze už podle osazovacích plánů zahrad v Hartwellu doložit plnokvětou odrůdu. V současnosti je P. orientale v zahradách k vidění jen vzácně, obvykle jsou pod jeho jménem mylně rozšiřovány odrůdy spadající k podobnému, robustnějšímu Papaver setiferum, rozpoznatelné podle listenů podpírajících vzpřímená poupata a (zpravidla) větších trojčetných květů s temně purpurovými bazálními skvrnami.
Fotografováno ve dnech 15. 6. 2019 (Arménie, Sjunik, při osadě Šiškert, 1900 m) a 16. 6. 2019 (dtto, průsmyk Gomarant, 2230 m). Papaver orientale semiplenum: dne 21. 5. 2019 (Česko, Morava, Charvatská Nová Ves, 160 m – zplaňující rostliny z kultivace).