Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Pelecaniformes, Threskiornithidae
Syn.: Ibis molucca Cuvier, 1829
Česká jména: ibis australský
Anglická jména: Australian ibis, Australian white ibis
Rozšíření: Areál druhu se nachází v Austrálii, na Tasmánii, Papui-Nové Guineji, ve východní Indonésii a na Šalamounových ostrovech. Vyskytuje se také na ostrově Norfolk a na Ostrově lorda Howa.
Jsou rozlišovány dva poddruhy. Nominátní, zachycený na našich fotografiích, žije na většině areálu, poddruh Threskiornis molucca subsp. pygmaeus je znám ze Šalamounových ostrovů.
Způsob života: Obývá vlhká travnatá stanoviště, okraje sladkovodních močálů, mělké mokřady, bažiny, ústí řek, porosty mangrove, pastviny, zemědělskou krajinu i městské parky.
S nataženým krkem a hlavou létá v hejnech seřazených ve tvaru V. Sedává na holých větvích u vodního zdroje, ale většinu času tráví krmením. Díky dlouhým brodivým nohám se snadno pohybuje v bažinatých oblastech, dlouhým zahnutým zobákem prozkoumává dno mělkých vod nebo sbírá kořist z hladiny. Živí se v mělké vodě nebo na pevné zemi velkým hmyzem a jeho larvami, korýši, plži, obojživelníky, ještěrkami, malými hady a drobnými savci.
Je společenský, krmí se ve skupinách, rozmnožuje se ve velkých koloniích s jinými druhy ibisovitých ptáků. Období hnízdění závisí na geografické poloze. Hnízdo se nachází v blízkosti zdrojů potravy, na stromech nebo v rákosových porostech. Na jeho stavbě se podílejí obě pohlaví, samec sbírá materiály, partnerka buduje velké miskovité hnízdo z klacíků, rákosu a stébel. Samice snáší 2–5 vajec, která inkubují oba dospělí po dobu 24–25 dní. Mláďata krmí oba rodiče natrávenou stravou. Potomci jsou vzletní 35 dní po vylíhnutí, ale další 2 týdny je rodiče krmí. Pohlavně dospívá ve 2–3 letech. Dožívá se 15 let.
Popis: Velký brodivý černobílý pták dosahující délky 59–76 cm, rozpětí křídel 100–150 cm a hmotnosti 1,4–2,5 kg. Holá hlava je černá, černý zobák je dlouhý a zakřivený. Duhovka oka je tmavě hnědá. Brada je černá a na horní části krku tvoří špičatou náprsenku. Na spodní části krku a na horní části hrudníku je hrubé žlutohnědé peří. Spodní část těla je bílá. Křídla jsou bílá s černými špičkami peří u ručních letek. Ocas je bílý, v době chovu s oranžovým nádechem. Na spodní části zad bývají černé chocholy. Nohy jsou černé.
Obě pohlaví jsou si podobná. Samice je o něco menší než samec, má kratší zobák. Mládí jedinci jsou matnější, jejich zobák je rovnější a kratší. Na spodní části krku chybí hrubé nahnědlé peří. Hlava je lehce opeřená černobílým peřím.
Poznámka: Existuje ještě několik druhů černobílých ibisů, kteří se ale liší místem výskytu, velikostí, délkou zobáku a opeřením. Velmi podobný je ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus) pocházející z Afriky. Jeho křídla jsou bílá s černým pruhem na ručních a předloketních letkách viditelných hlavně za letu. Ibis černohlavý (Threskiornis melanocephalus) je původem z jižní a jihovýchodní Asie, křídla jsou u něj bílá, ocasní pera jsou našedlá. U ibise modrookého (Threskiornis bernieri), který žije v Africe, na západě Madagaskaru a Seychelách, je duhovka oka šedomodrá, za letu jsou křídla zcela bílá.
Fotografováno ve dnech 3., 6. a 15. 11. 2023 (Austrálie, South Australia, břehy řeky Murray a Adelaide, Botanic Garden; New South Wales, Sydney, Royal Botanic Garden).