Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Pelecaniformes, Pelecanidae
Česká jména: pelikán hnědý
Anglická jména: Brown pelican
Rozšíření: Jediný opravdu mořský druh pelikána, který obývá americké pobřeží od státu Washington a Kalifornie až po Peru a Galapágy na pacifické straně, na atlantické straně od Virginie po Francouzskou Guyanu, včetně všech karibských ostrovů.
Způsob života: Je to společenský pták, žije v hejnech na písečných plážích, na skalnatých útesech, v porostech mangrove, ale i v přístavech. Početnost populací se značně liší v závislosti na proudu El Niño a na intenzitě sběru vajec místními rybáři.
Loví střemhlav pádem do vody z výšky 10–20 m, zejména sardinky, ančovičky, sledě, zřídka korýše. Nepohrdne ani zbytky od rybářů.
Doba hnízdění se různí podle zeměpisné šířky. V teplých oblastech hnízdí celoročně, severně žijící populace migrují na podzim na jih a vracejí se během března či dubna. Po námluvách partneři staví hnízdo na stromě, v keřích 1–2 metry nad zemí, případně na zemi. Samec přináší materiál na stavbu hnízda, samice staví. Použití materiálů je závislé na místě hnízdiště, jednoduchá pozemní hnízda vyhloubená v písku jsou lemovaná trávou, složitější z větviček, trávy, listů a mořských řas jsou vybudovaná na stromech a keřích.
Samice snáší 2–3 bílá vejce, na kterých se po dobu sezení 29–32 dní střídají oba rodiče. V zahřívání vajec jim napomáhají široké plovací blány, na nichž vejce v průběhu inkubace spočívají. Zahřívání začíná již při snesení prvního vejce, proto se mláďata líhnou postupně. Zpočátku se živí vyvrhnutou potravou do hnízda, od stáří 2 týdnu jim rodiče nosí natrávené ryby, po 3 měsících se stávají nezávislými. První rok přežije asi 30 % mláďat, stává se, že nejsilnější jedinec zneškodní své mladší uklováním nebo vytlačením z hnízda. Pohlavně dospívají ve 3–5 letech. Jsou dlouhověcí. Dožívají se 15–25 let. Nejstarší zaznamenaný jedinec ve volné přírodě měl 43 let.
Mezi přirozené predátory patří například vrána rybí (Corvus ossifragus), která vybírá vejce. Rys červený (Felis rufus), mýval severní (Procyon lotor), zdivočelé kočky a psi likvidují mláďata a zraněné jedince. Mravenci (Solenopsis invicta) mohou zamořit hnízda a zabít až 60 % mláďat.
Popis: Pelikán hnědý má tělo dlouhé 105–152 cm, pokryté šedohnědým peřím. Dlouhá křídla mají rozpětí 203–228 cm. Hmotnost dosahuje 3–5 kg, samci jsou o 15–20 % větší než samice. Má mohutný zobák, který je 25–38 cm dlouhý, a extrémně roztažitelný vak pod spodní čelisti. Distální část vaku je tmavě šedozelená a během páření se změní v jasně červenou. Během období rozmnožování je hlava bledě žlutá a krk bílý. Bezprostředně před chovem je hlava zbarvena žlutě, ale krk má tmavě hnědou barvu. Mláďata mají hlavu i krk hnědý. Kolem oka je šedorůžová kůže, během páření se změní na růžovou a po začátku inkubace ztmavne. Nohy jsou černé a jsou umístěny v zadní části těla, což umožňuje výkonné pádlovaní, avšak znesnadňuje chůzi na souši. Mají čtyři prsty spojené blánou, která usnadňuje plavání, a nebrání v ohýbání prstů a stání na větvích stromů a keřů. Poblíž ocasu jsou uropygiální žlázy produkující olej, který pták zobákem aplikuje na peří, aby bylo odolné proti vodě. Pod kůží má vzduchové dutiny, které absorbují dopad a pomáhají se vznášet.
Ohrožení a ochrana: V padesátých a šedesátých letech 20. století bioakumulace DDT v mořském prostředí vážně narušila reprodukční úspěch pelikána hnědého ztenčováním a rozbíjením skořápek při inkubaci a zvýšenou úmrtností dospělých ptáků. Z toho důvodu byl v roce 1970 zařazen na Červený seznam IUCN jako ohrožený druh. Po zákazu obecného používání DDT v USA v roce 1972 se zvýšila tloušťka skořápky, produktivita a velikost populace. Na jihozápadě k prosperitě pelikánů přispěly také státní i další ekologické organizace, které pomohly vykoupit důležitá hnízdiště a vyvinuly úspěšné monitorovací programy. Od roku 2009 je na Červeném seznamu klasifikován jako méně dotčený (LC).
Fotografováno ve dnech 28. 9. 2008 (Peru, Paracas), 27. 2. 2014 (Kostarika, Manuel Antonio), 23. až 27. 2. 2015 (Belize, Dangriga), 17. 1. 2016 (Venezuela, Mochima).