Syn.: Lonicera hirsuta × sempervirens, Lonicera sempervirens brownii Lav., Lonicera brownii hort., Lonicera etrusca var. brownii Regel
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Rozšíření: Pěstovaný, vznikl v roce 1850. Rodičovské druhy pocházejí ze Severní Ameriky.
Ekologie: Teplé chráněné polohy. Kvete v květnu až srpnu.
Popis: Opadavý ovíjivý keř dosahující 2–3 m. Listy jsou eliptické až vejčité, na rubu sivozelené, poněkud chlupaté. Řapík je žláznatě chlupatý. Horní páry listů pod květenstvím srůstají. Květy jsou slabě dvoupyské, oranžově červené, na bázi slabě hrbaté, nevoní. Trubka korunní je vně žláznatě chlupatá, delší než cípy. Tyčinky přirostlé pod bazí korunního lemu. Stopkaté květenství je složeno z několika přeslenů nad sebou.
Záměny: Ovíjivé zimolezy se obtížně určují. Rodičovské druhy:
Lonicera sempervirens je stálezelený, lysý, listy má eliptické až podlouhlé, květenství z několika oddálených lichopřeslenů, koruna více méně pravidelná, až 5 cm dlouhá, tyčinky téměř nepřesahují cípy. U tohoto druhu popsal Regel různé taxony (forma superba, flava; varieta hirsutula).
Lonicera hirsuta je opadavý, chlupatý a žláznatý, listy má eliptické, oboustranně chlupaté. Koruna je dvoupyská, až 3 cm dlouhá, vně žláznatě chlupatá.
Využití: Okrasný druh, pěstují se kultivary:
– ´Dropmore Scarlet Trumpet´ (na fotografiích) s květy lososově červenými, s velmi dlouhou trubkou korunní a krátkými cípy, vznikl roku 1850;
– ´Fuchsioides´ podobný L. sempervirens, ale koruna je mírně dvoupyská, šarlatově červená, špatně roste;
– ´Plantierensis´ má větší květy, korunu vně hnědooranžovou, hlouběji dvopyskou, vznikl roku 1871;
– ´Punicea´ slabě roste, méně kvete, květy vně oranžově červené, vznikl roku 1964;
– ´Youngii´ roste dobře, má květy tmavě oranžově červené, vznikl roku 1872.
Poznámka: V subsekci Phenianthi Rehd. jsou řazeny ovíjivé druhy, které mají korunu téměř pravidelnou, s krátkými cípy, korunní trubku pod polovinou břichatou, tyčinky přirostlé k trubce pod bazí korunního lemu. Do této sekce se řadí L. sempervirens i L. ×brownii. Naopak L. hirsuta je řazen do subsekce Cypheolae Raf., s korunou výrazně dvoupyskou, dolním pyskem ohnutým, tyčinkami přirostlými na bazi korunního lemu, vyčnívajícími z korunní trubky, korunou 1,5–2,5 cm, vzácně 3,5 cm dlouhou, žlutou nebo žlutobílou, červeně naběhlou.
L. etrusca je mediteránní druh ze sekce Eucaprifolia Spach., s korunou dvoupyskou, s tyčinkami na bázi cípů, květem růžovým až žlutobílým, korunou delší než 4 cm. Pod toto jméno byly častěji řazeny i rostliny, které pak byly popsány jako jiné druhy.
Fotografováno dne 24. 6. 2009 (Česko, rostlina pochází z kultury).