Syn.: Encephalartos lehmanniana (Ecklon et Zeyher ex Ecklon) Lehm., Encephalartos mauritianus Miq., Encephalartos spinulosus Lehm., Zamia glaucescens J. Schust., nom. inval., Zamia lehmanniana Eckl. et Zeyh., nom. inval., Zamia spinulosa (Lehm.) Heynh.
Čeleď: Zamiaceae Horan. – kejákovité
Rozšíření: Areál se rozkládá v Jihoafrické republice na západě provincie Eastern Cape a okrajově proniká i do provincie Western Cape.
Ekologie: Roste v xerofilních křovinách formace karoo na kamenitých svazích v údolích řek, ale i v otevřených porostech na říčních náplavech, v nadmořské výšce 700–950 m. Klima je aridní, s ročními úhrny srážek 250–350 mm, z nichž většina spadne v letním období; léta jsou ovšem horká (a povětšinou velmi suchá), zato v průběhu zimy na lokalitách tohoto druhu pravidelně mrzne.
Popis: Dvoudomá dřevina dorůstající výšky 0,6–1,8(–2) m; kmeny mají 30–45 cm v průměru, rostou v trsech, vzácněji jednotlivě. Listy jsou zpeřené v růžici na vrcholu kmene, 1–1,5 m dlouhé, tuhé, v mládí nápadně sivozelené a šedě ojíněné, později se sivost ztrácí; nejdolejší pár lístků může být přeměněn v trny; prostřední lístky jsou čárkovitě kopinaté, 12–18 cm dlouhé a 1,7–1,9 cm široké, celokrajné nebo vzácněji na straně směrem k bázi s 1–2 drobnými zoubky, na špičce pichlavé, zpravidla uspořádané do tvaru písmene V, navzájem se málo překrývají; listové vřeteno bývá rovné nebo před koncem listu jen slabě zakřivené. Samčí šištice jsou jednotlivé, válcovité, 25–35 cm dlouhé a 8–10 cm široké, tmavočervené, prostřední výběžek na šupinách je až 1,5 cm dlouhý. Samičí šištice bývají také jednotlivé, soudkovité až vejcovité, 30–50 cm dlouhé a 15–23 cm široké, tmavočervené, poněkud tmavší než samčí, tmavě chlupaté, střední hrbol na šupinách je vysoký asi 2 cm. Semena jsou červená, 4,7–5 cm dlouhá a 2 cm široká.
Ohrožení a ochrana: Druh má spíše větší areál a stále dostatečný počet populací, ačkoli se odhaduje, že asi 20 % lokalit zaniklo. Kromě intenzifikace zemědělství a občasného pytláctví je tento druh pomístně ničen dikobrazy, kteří rozkousávají jeho kmínky. V Červeném seznamu Jihoafrické republiky (2009) je druh zařazen do kategorie taxonů blízkých ohrožení (NT), stejně tak i v Červeném seznamu IUCN. Spolu s ostatními cykasy je uveden i v seznamu mezinárodní úmluvy o obchodu s přírodninami CITES.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 27. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Kirstenbosch National Botanical Garden).