Syn.: Aracium succisaefolium D. Dietr., Crepis hieracioides Waldst. et Kit., Crepis mollis subsp. succisifolia (All.) Dostál, Crepis succisifolia (All.) Tausch, Crepis succisifolia subsp. hieracioides Domin, Geracium croaticum Rchb., Geracium molle Schur, Geracium succisaefolium Rchb., Hieracium succisifolium All.
Česká jména: škarda měkká čertkusolistá (Kubát 2002)
Slovenská jména: škarda mäkká jastrabníkovitá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Areál tohoto poddruhu leží ve střední Evropě na sever od Alp, přibližně v prostoru od Německa po Bělorusko, dále zřejmě roste ve Skotsku.
V Česku se vyskytuje roztroušeně v podhůří a v horských oblastech, v nižších nadmořských výškách provází pouze zachovalé slatinné louky. Místy je dosti hojná, např. v Pošumaví, zatímco v karpatské části Moravy téměř chybí. Výskyt na Slovensku je nejistý.
Ekologie: Provází především podhorské a horské mezofilní a bezkolencové louky, řidčeji se vyskytuje i na slatinných loukách a vzácně i ve vlhčích částech širokolistých stepních trávníků na opukových bílých stráních.
Popis: Vytrvalá bylina s krátkým tlustým oddenkem; lodyha je přímá, 30–90 cm vysoká, od poloviny přímo větvená, často téměř úplně lysá. Přízemní listy jsou křídlatě řapíkaté, tenké, eliptické až obkopinaté, 6–18 cm dlouhé a 1,5–4 cm široké, na bázi klínovité, téměř celokrajné, střední lodyžní listy jsou úzce kopinaté až vejčité, zaokrouhlenou bází přisedlé, 4–12 cm dlouhé a 1–3 cm široké, na líci většinou lysé nebo jen řídce chlupaté, na okraji výrazněji zubaté. Květenství je chudá chocholičnatá lata 2–8 úborů; stopky úborů jsou pýřité; zákrov je válcovitý až zvonkovitý, 7–12 mm dlouhý a 4–7 mm široký, tmavozelený až téměř černý, zákrovní listeny jsou volně přitisklé, s krátkými řídkými chlupy a tmavými odstálými žlázkami, vnější krátké, volně přitisklé, vnitřní asi 4krát delší; úbor má 3–4 cm v průměru, květy jsou jazykovité, žluté, na rubu bez červených proužků, vnější jsou 1,3–1,7 cm dlouhé; tyčinky srůstají prašníky; čnělka a blizna jsou oranžově žluté. Plodem jsou úzce válcovité až elipsoidní nažky 3,5–4,5 mm dlouhé, slámově hnědé, s 20 hladkými žebry, zobánek chybí; chmýr je sněhově bílý, 4–5 mm dlouhý.
Záměny: Nominátní poddruh škardy měkké (Crepis mollis subsp. mollis) se liší chlupatou lodyhou a především středními lodyžními listy, které jsou na líci rovněž dosti hustě chlupaté. Tento poddruh je ale v Česku i na Slovensku vázán jen na subalpínskou vegetaci nad horní hranicí lesa a je, zejména v ČR, mnohem vzácnější. Od škardy bahenní (Crepis paludosa) se odlišuje zaokrouhlenou, nikoli špičatě střelovitou bází lodyžních listů a sněhobílým, nikoli špinavě bílým chmýrem.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu ČR (2012) je hodnocen jako ohrožený taxon (C3).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 26. 6. 2004, 8. 6. 2006 a 24. 5. 2013 (Česko, Čechy, vojenský újezd Boletice: Zadní Bor; Podmoklany, rezervace Mokřadlo; Nebahovy).