Syn.: Acacia cavenia Hook. et Arn., Acacia cavenia Colla, Acacia farnesiana f. cavenia E. C. Clos, Mimosa caven Molina, Mimosa cavenia Molina, Vachellia caven (Molina) Seigler et Ebinger
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Areál se rozkládá ve střední části Chile, na severu Argentiny, na jihovýchodě Bolívie, zasahuje i do Paraguaye, Uruguaye a na jih Brazílie.
Ekologie: Jeden ze základních druhů chilské analogie mediteránní vegetace (matorral), je však schopen růst i v polopouštních a stepních podmínkách. Roste v oblastech s průměrnými ročními teplotami 13–17 °C (přičemž snáší poklesy až na -8 °C) a ročními srážkovými úhrny 100–1000 mm, které přicházejí především v zimním období. Vystupuje až do nadmořské výšky 1800 m.
Popis: Opadavý menší stromek, dorůstá výšky 4–5 m; větve jsou křivolaké; borka je tmavě kaštanově hnědá. Listy jsou střídavé, dvakrát sudozpeřené; jařem prvního řádu je 3–8, jsou 1–2,5 cm dlouhá, nesou 12–30 párů lístků; lístky jsou oddálené, čárkovité, 1–3 mm dlouhé a asi 1 mm široké, lysé; na místě palistů jsou rovné ostny 2–3 cm dlouhé. Květenství jsou husté, kulovité úžlabní strbouly 1–2 cm v průměru, na stopkách 0,4–1,8 cm dlouhých, obvykle rostou ve shlucích po 2–3(–7); kalich je zvonkovitý, drobný, načervenalý; koruna je srostlá, žlutá; tyčinek je mnoho. Lusky jsou 4–7(–10) cm dlouhé a 1,5–2,5 cm široké, tvrdé, oblé; semen je 15–22, zelenohnědých.
Využití: Letorosty jsou v suchých oblastech důležitým krmivem pro ovce. Vonné květy se využívají v parfumerii. Téměř všechny části rostliny využívá i lidové léčitelství.
Poznámka: Pokud přijmeme koncept rozdělení rodu Acacia, který v nedávné době podpořily argumenty molekulárně-biologické, pak tento druh bude součástí rodu Vachellia.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 19. a 22. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).