Přírodní rezervace Ryžovna (okres Karlovy Vary) se nachází nedaleko vrcholu Nad Ryžovnou (1054 m n. m.), což je jeden z nemnoha vrcholů, které v Krušných horách přesahují nadmořskou výšku tisíc metrů. Nazývat však podobné výškové body vrcholy je poněkud zavádějící; nalézáme se v evropsky významné lokalitě Krušnohorské plató a jak už název napovídá, jde o parovinu a ony vrcholy se většinou smrskávají na jakési málo nápadné vyvýšeniny. Bezpochyby to platí o Ryžovně, onom vrcholu majícím vzhled nízkého horského hřebenu. Přírodní rezervací byl vyhlášen i s okolím v roce 1996 k ochraně geologických jevů a horských společenstev. Jeho výměra činí 20 hektarů.
Radim Cibulka
Krušné hory, Vápenka u Kovářské
Roku 2019 se na Seznam světového dědictví UNESCO dostaly další dvě české památky, coby přidružený objekt je součástí jedné z nich – česko-německého Hornického regionu Erzgebirge / Krušnohoří – také stará vápenka u Kovářské (okres Chomutov), cenný doklad průmyslové revoluce u nás (Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník). Samotná vápenka je dnes již jen zříceninou, ovšem působivou, dochovaly se dvě šachtové pece s jehlancovými komíny. Jenže kde je vápenka, musí být také zdroj vápníku, v tomto případě jde o dvě ojedinělá čočkovitá tělesa kalciticko-dolomitického mramoru uložená v okolních horninách a z větší části odtěžená. A právě pro tyto vápencové lomy je zdejší oblast pozoruhodná i z hlediska botanického.
Labské středohoří, Vrkoč – národní přírodní památka
V Ústí nad Labem, na levém břehu Labe, se nalézá nápadný skalní útvar ukrývající ve svém středu vynikající ukázku sloupcovitého rozpadu olivinického čediče miocéního stáří ve tvaru obráceného vějíře. Od roku 1966 je útvar chráněn, dnes jako Národní přírodní památka Vrkoč.
LACTUCA QUERCINA L. – locika dubová / šalát dubolistý
Syn.: Cicerbita corymbosa Wallr., nom, illeg, Cicerbita quercina (L.) Wallr., Lactuca altissima M. Bieb., Lactuca lipskyi Grossh., Lactuca stanekii Domin, Lactucopsis altissima (M. Bieb.) Vis. et Pančić, Lactucopsis quercina (L.) Vis. et Pančić, Mulgedium quercinum (L.) C. Jeffrey
Česká jména: locika dubovitá (Dostál 1950), locika dubolistá (Dostál 1989), locika dubová (Kubát 2002)
Slovenská jména: šalát dubovitý (Dostál 1950), šalát dubolistý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
LACTUCA SERRIOLA L. – locika kompasová / šalát kompasový
Syn.: Lactuca scariola L., Lactuca silvestris Lam., Lactuca virosa Baumg
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
LAMIUM MACULATUM L. – hluchavka skvrnitá / hluchavka škvrnitá
Syn.: Lamium foliosum Crantz
Česká jména: hluchavka blamatá (Presl 1819), jasnota plamatá (Presl 1846), hluchavka blamatá (Opiz 1852, Čelakovský 1879), hluchavka skvrnitá (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: hluchavka škvrnitá (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
LAMIUM PURPUREUM L. – hluchavka nachová / hluchavka purpurová
Syn.: Lamiopsis purpurea (L.) Opiz
Česká jména: hluchavka krvavá (Presl 1819), jasnota krvavá (Presl 1846), hluchavinka brunatá (Opiz 1852), hluchavka nachová (Čelakovský 1879, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: hluchavka purpurová (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
LEERSIA ORYZOIDES (L.) Sw. – tajnička rýžovitá / tajnička ryžovitá
Syn.: Asperella oryzoides (L.) Lam., Asprella oryzoides (L.) Schreb, Homalocenchrus oryzoides (L.) Pollich, Oryza clandestina (Weber) A. Braun, Oryza oryzoides (L.) Schinz et Thell., Phalaris oryzoides L.
Česká jména: tajnička rýžovitá (Kubát 2002)
Slovenská jména: tajnička ryžovitá (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
LEONTODON HISPIDUS var. GLABRATUS (W. D. J. Koch) Bisch. – máchelka srstnatá olysalá / púpavec srstnatý dunajský
Syn.: Leontodon danubialis Jacq., Leontodon hastilis var. glabratus W. D. J. Koch, Leontodon hispidus subsp. danubialis (Jacq.) Simonk., Leontodon hastilis L., Leontodon hispidus var. hastilis (L.) Rchb., Leontodon hispidus subsp. glabratus (W. D. J. Koch) Holub
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Libochovická tabule, Evaňská rokle – přírodní památka
Oblast střední Evropy patří bezpochyby k nejlépe prozkoumaným oblastem světa. Zdálo by se, že ani z hlediska přirodovědného zde není vcelku co objevovat, ale zvýšené úsilí související s projektem Natura 2000 a nástup počítačů a věku internetu ukázaly ještě po roce 2000 na některá bílá místa. Přírodní památka Evaňská rokle, vyhlášená teprve v roce 2012 na ploše 16 ha, je toho jasným důkazem. Do té doby v podstatě neznámé místo přineslo některé zajímavé a významné objevy, které nás nutí zpochybnit dřívější pravdy.
Libochovická tabule, Koštice – přírodní památka
Mezi Libochovicemi a Louny, přímo u silnice, na rozhraní okresů Louny a Litoměřice se nalézá malé, ale významné chráněné území vyhlášené v roce 1989. Předmětem ochrany v přírodní památce Koštice jsou zaplavované louky s výskytem vzácných slanomilných bylin. Území působí na pohled dosti nevábným dojmem, je však hojně navštěvované milovníky vzácných rostlin, neboť je dobře dostupné a maloplošné, tudíž se mnohé ze vzácných druhů skutečně dají nalézt.