Radim Cibulka 
Syn.: Carex cuprina (Sándor ex Heuff.) Nendtv. ex A. Kern., Carex nemorosa var. cuprina Sándor ex Heuff., Carex subvulpina Senay, Carex vulpina subsp. nemorosa (W. D. J. Koch) K. Richt., Carex vulpina var. nemorosa W. D. J. Koch, Vignea otrubae (Podp.) Soják
Česká jména: tuřice Otrubova (Dostál 1989), ostřice Otrubova (Kubát 2002)
Slovenská jména: ostrica Otrubova (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Syn.: Carex leporina auct., Vignea ovalis (Good.) Dostál
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Syn.: Carex vaginata auct. non Tausch
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Syn.: Carex contigua Hoppe, Carex lumnitzeri (Rouy) Krecz., Carex muricata subsp. contigua (Hoppe) Moravec, Carex muricata subsp. macrocarpa Neuman, Carex nemorosa Lumn. non Schrank, nom. illeg., Carex spicata subsp. lumnitzeri (Rouy) Soó, Desmiograstis contigua (Hoppe) Fedde et J. Schust., Vignea spicata (Huds.) Soják
Česká jména: tuřice klasnatá (Dostál 1989), ostřice klasnatá (Kubát 2002)
Slovenská jména: ostrica zblížená (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Syn.: Jacea nigra (L.) Hill
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Syn.: Centaurea austriaca subsp. stenolepis (A. Kern.), Centaurea cetia J. Wagner, Centaurea phrygia subsp. capitata (Koch) Arcang., Centaurea phrygia subsp. pallida (Koch) Arcang., Centaurea phrygia subsp. stenolepis (A. Kern.) Gugler, Jacea stenolepis (A. Kern.) Soják
Česká jména: chrpa úzkoperá (Kubát 2002)
Slovenská jména: nevädzovec úzkoperý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Syn.: Ctenopteris leucosora (Bojer ex Hook.) Tardieu, Grammitis leucosora (Bojer) Christenh., Polypodium comptoniifolium Desv., Polypodium cordemoyi C. Chr., Polypodium crassifrons Cordem., Polypodium leucosorum Bojer
Čeleď: Polypodiaceae Bercht. et J. Presl – osladičovité
Syn.: Cerastium ovale Pers., Cerastium viscosum auct. non L.
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Syn.: Cerastium caespitosum f. nemorale R. Uechtr., Cerastium caespitosum subsp. lucorum (Schur) Domin, Cerastium fontanum subsp. lucorum (Schur) Soó, Cerastium fontanum subsp. macrocarpum auct. non (Schur) B. Kotula, Cerastium glanduliferum var. lucorum Schur, Cerastium macrocarpum auct. non Schur, Cerastium macrocarpum subsp. lucorum (Schur) Gartner, Cerastium vulgatum subsp. lucorum (Schur) Soó
Česká jména: rožec hajní (Kubát 2002)
Slovenská jména: rožec veľkoplodý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Syn.: Alsine pellucida (Chaub.) E. H. L. Krause, Cerastium pellucidum Chaub., Cerastium pentandrum Krock., Cerastium semidecandrum subsp. pellucidum (Chaub.) Čelak., Cerastium semidecandrum subsp. scariosum Čelak., Cerastium viscidum Link
Česká jména: rožec pětimužný (Kubát 2002)
Slovenská jména: rožec päťtyčinkový (Goliašová et Michalková 2012)
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Syn.: Cerastium brachypetalum subsp. tenoreanum (Ser.) Soó, Cerastium pilosum Ten.
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Obec s nevábným jménem Hnojnice (okres Louny) leží na území CHKO České středohoří, a tak nepřekvapí, že je obklopena nápadnými vrchy. Vesnici ovšem proslavil naopak nenápadný lůmek ukrývající pozoruhodný geologický jev případně zvaný Kamenná slunce. Již v roce 1953 zde bylo vyhlášeno maloplošné chráněné území, dnes požívající ochranu coby národní přírodní památka Kamenná slunce. Chráněná plocha nedosahuje ani jeden hektar, místo je dobře přístupné ze silnice a tudíž s oblibou navštěvované.
Městečko Třebenice (okres Litoměřice), ležící na úpatí Českého středohoří, je známé především výskytem českých granátů – pyropů. Však se zde také nalézá Muzeum českého granátu, kde je k vidění údajně největší vybroušený kus. Nad městečkem se vypíná nápadný čedičový vrch Košťál s hradní zříceninou a s jižními svahy chráněnými od roku 1960, dnes jako přírodní památka Košťálov. Předmětem ochrany jsou teplomilná rostlinná společenstva s výskytem vzácných druhů rostlin i živočichů. Chráněny jsou jak skalní výchozy a sutě se skalními stepmi a teplomilnými křovinami, tak zachovalé listnaté lesy.
Západně Litoměřic se nade vsí Žalhostice zdvihá z poloviny ukousaný obrys čedičového kuželu vrchu Radobýl (399 m n. m.), jehož část byla již roku 1966 vyhlášena chráněným územím, dnešní výměra přírodní památky činí necelých 5 ha, ale zajímavé je i nechráněné okolí. Radobýl sice není tak známý jako nedaleký Lovoš, ale z přírodovědného hlediska je neméně zajímavý. Předmětem ochrany jsou velmi pěkné ukázky sloupcovitého rozpadu čediče a teplomilná rostlinná společenstva na jižních svazích.
