Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Anseriformes, Anatidae
Syn.: Anas olor J. F. Gmelin, 1789
Česká jména: labuť velká, labuť krotká
Anglická jména: Mute swan
Rozšíření: Původně žila v jezerních oblastech severní Evropy, hlavně v Pobaltí a ve Skandinávii, dále v oblasti na sever a východ od Kaspického moře až k dolnímu Amuru. Osadníci z Evropy ji postupně vysadili v Severní Americe, jižní Africe, Austrálii a na Novém Zélandu. U nás jsou jejich stavy vysoké.
Způsob života: Polodivocí ptáci se rádi zdržují na jezerech, rybnících a vodních plochách i přímo ve městech. Živí se vodními rostlinami, řasami, travinami, zrním. Pohlavně dospívají okolo třetího roka života. Hnízdění předcházejí svatební hry. Hnízdo na ostrůvcích nebo březích staví samice z rostlinného materiálu a vystýlá jej prachovým peřím, samec jí pomáhá. Samice snáší jednou ročně v březnu až červnu 5–8 zelenavě bílých vajec, na kterých sedí 35–38 dní, samec v blízkosti hlídá a zahání vetřelce. O mláďata se starají oba přibližně tři měsíce. Páry spolu setrvávají po celý život, pokud jeden z partnerů uhyne, vytvoří se velmi rychle nový pár.
Labuť patří mezi částečně tažného ptáka, v zimě se potuluje v širokém okolí a přezimuje na nezamrzajících vodních plochách, mnohdy i ve městech, kde bývá krmena lidmi.
Popis: Labuť velká měří 140–160 cm, rozpětí křídel je až 240 cm, váží 13–15 kg, samice okolo 12 kg. Dospělí ptáci jsou čistě bílí, samec a samice se neliší, mláďata jsou špinavě šedohnědá. Vyznačuje se dlouhým esovitě zahnutým krkem a klínovitým ocasem, nohy má černošedé. Od jiných druhů labutí ji lze rozeznat podle černého hrbolu na kořeni červeného zobáku. Může se dožít až 40 let, většinou se dožívá okolo 10 let.
Poznámka: Už v dávných dobách uchvátily labutě člověka svým pohádkovým zjevem a chováním, pronikly tak do bájí a pověstí, najdeme je v pohádkách, objevují se i v mytologii. Labuť si našla své místo v heraldice (měli je ve znaku třeba Švamberkové), ale i ve hvězdách, souhvězdí Labutě patří mezi nejvýraznější souhvězdí severní oblohy. Souhvězdí či přímo hvězda Deneb je podle prastarých tradic ochranitelkou a dárkyní života i smrti.
Fotografovali Jindřiška Vančurová, ve dnech 26. 4. 2019 (Česko, Praha, Vltava u Podolské vodárny), 5. 6. 2019 (Praha, u rybníka Martiňák) a 26. 5. 2020 (Čechy, Lázně Toušeň); Ladislav Hoskovec, dne 14. 5. 2019 (Dánsko, Hillerød, Frederiksborg).