Čeleď: Asparagaceae – chřestovité
Rozšíření: Endemit Kapverdských ostrovů. Původní populace jsou na ostrovech Santo Antão, São Nicolau a Fogo, zřejmě vyhynul na ostrově São Vicente, sporný je původ stromů na ostrovech Santiago a Brava, na ostatních byl vysazen. Nominátní poddruh roste na Kanárských ostrovech a na Madeiře (původnost výskytu na Azorech se diskutuje), subsp. ajgal pochází z Maroka.
Ekologie: Roste na mezických stanovištích na strmých návětrných svazích převážně se severovýchodní expozicí, v roklinách a na hranách kráterů. Vystupuje až do nadmořské výšky okolo 1400 m.
Popis: Stálezelený stromek vysoký 4–6(–8) m; kmen je 1–2(–3) m vysoký; koruna je hustá, deštníkovitá, přímo odstále nebo odstále větvená. Listy jsou spirálovitě uspořádané na koncích větví, mečovité, 50–75(–110) cm dlouhé a 3–4 cm široké, sivé nebo šedomodré, dužnaté, tuhé, ploché až žlábkovité, na vrcholu šídlovité. Květenství je latovité, až 1 m dlouhé, dvakrát zpeřené, koncové části nesou 2–5(–7) květů; květní stopky jsou článkované, 7,2–9 mm dlouhé; květy jsou oboupohlavné, 6četné; okvětní lístky jsou zelenobílé, řidčeji nažloutlé; tyčinek je 6; semeník je svrchní, srůstá z 3 plodolistů. Plod je kulovitá, někdy poněkud stlačená bobule o průměru 1,4–1,7 cm dlouhá, s jedním semenem.
Využití: Na poraněných místech kmene a větví prýští červená pryskyřice, využívaná k přípravě barev i v lidovém léčitelství.
Poznámka: Podrobná studie proměnlivosti prokázala určité morfologické odlišnosti kapverdských a kanárských rostlin: liší se v charakteru koruny, tvaru listů a velikostí plodů. Poddruh byl popsán teprve v roce 2012.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 3. a 4. 11. 2006 (Kapverdy, Santo Antão, Cova, Passagem a Corda).