Syn.: Drosera albiflora Banks ex Planch., Drosera grandiflora Bartl.
Čeleď: Droseraceae Salisb. – rosnatkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v Jihoafrické republice, a to pouze v jihozápadní části provincie Western Cape.
Ekologie: Stanovištěm jsou zamechovaná vlhká místa a luční prameniště ve vegetaci renosterveld. Půdy jsou hlubší, chudé, písčité, zejména na jaře dostatečně zásobené vodou. Tamní klima se vyznačuje zimními dešti a výrazným letním suchem. Kvete na jaře.
Popis: Drobná vytrvalá karnivorní (masožravá) bylina. Listy tvoří přízemní růžici, jsou obkopinaté, až 2,5 cm dlouhé a 0,8 cm široké, přisedlé dlouze klínovitou bází, na svrchní straně pokryté nápadnými stopkatými žlázkami (tentakulemi), které vylučují lepkavou tekutinu sloužící k zachycení drobného hmyzu a současně i trávící enzymy. Z úžlabí listů v růžici vyrůstá bezlistý stvol až 20 cm vysoký; květenství je chudý, 1–3květý vijan. Květy jsou pětičetné; kališní lístky jsou vejčité, až 1 cm dlouhé, zelené; koruna je volná, velká, až 5 cm v průměru, korunní lístky jsou široce obvejčité, růžové nebo světle fialové, na bázi tmavozelené až hnědé; tyčinek je 10, jsou zploštělé, k vrcholu rozšířené; gyneceum tvoří 3 srostlé plodolisty se svrchním semeníkem a volnými stylodii. Plodem je tobolka; semena jsou velmi drobná, početná.
Záměny: V areálu tohoto druhu se často vyskytují dva další druhy rosnatek. Drosera trinervia tvoří velmi podobné listové růžice, ale má drobné bílé květy. Drosera cistiflora má květy podobné velikosti jako D. pauciflora, ale často i v jiných barvách (bílé, žluté, intenzivněji purpurové), ale jejím nápadným znakem je pravidelně olistěná lodyha s tenkými, takřka nitkovitými listy.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je tento druh klasifikován jihoafrickým červeným seznamem jako vyžadující pozornost (least concern).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 24. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Darling, Waylands Flower Reserve).