Syn.: Escallonia adscendens Rusby, Escallonia corymbosa (Ruiz et Pav.) Pers., Escallonia hypsophila Diels, Stereoxylon corymbosum Ruiz et Pav.
Česká jména: zábluda (Presl 1846, Mareček 1996)
Čeleď: Escalloniaceae Dum. – zábludovité
Rozšíření: Druh horských oblastí Střední a Jižní Ameriky, jeho areál se táhne kordillerskými hřebeny od Kostariky a Panamy přes Venezuelu, Kolumbii a Ekvádor až do Peru, Bolívie a severozápadní Argentiny.
Ekologie: Roste převážně terestricky, ale jako keř vzácně i epifyticky v horských mlžných lesích, v reliktech čihoulových lesů při dolní hranici párama i v páramu, ve Venezuele, odkud pocházejí naše snímky, společně například s druhy Polylepis sericea, Gynoxys moritziana a Vallea stipularis, v nadmořských výškách zhruba od 2400 až do 3800 m.
Popis: Keř až strom 2–12(–15) m vysoký, s korunou i z dálky nápadně etážovitě rozkladitou, s větvemi horizontálně odstálými a borkou šedou až červenohnědou. Listy jsou skoro přisedlé, obvejčité, 9–23 mm dlouhé a 4–10 mm široké, poněkud kožovité, na bázi klínovité, na okraji pilovité, na vrcholu zaokrouhlené. Květy vyrůstají jednotlivě (vzácněji po 2–3) v úžlabí listů, jsou oboupohlavné, zvonkovité, dosahují 10–15 mm v průměru; češule je mělká, kališní cípy jsou trojúhelníkovité, 2,2–5 mm dlouhé, korunní lístky jsou úzce kopisťovité, 6–10 mm dlouhé, bělavé, nažloutlé, nazelenalé až načervenalé. Plodem je kulovitá tobolka dosahující v průměru 4–5 mm.
Poznámka: K rodu Escallonia je v současnosti zařazováno 47 akceptovaných druhů.
Fotografovali Jindřiška Vančurová, dne 8. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar), a Mário Duchoň, dne 3. 3. 2014 (Ekvádor, Parque nacional El Cajas).