Asi 3,5 km jihovýchodně od Huslenek (okres Vsetín), na svazích pod hřebenem Hrachovce, najdeme horské květnaté louky, které se staly už v roce 1952 přírodní rezervací. Galovské lúky se rozprostírají v nadmořské výšce 710–740 metrů, přičemž celková výměra od roku 2002 činí 21,5533 ha.
Důvodem vzniku chráněného území byly horské svahové louky s mnoha chráněnými a ohroženými druhy rostlin, především z čeledi vstavačovitých. Velmi početná je zde populace prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina), jedna z největších na Moravě, v příhodných podmínkách zde bylo napočítáno přes 6000 rostlin kvetoucích v jednom roce. Pro zdejší lokalitu je typická barevná rozmanitost květů tohoto druhu. Rostou zde jedinci s květy žlutými, červenými i s různými barevnými odchylkami, přičemž převažuje barva červená nad žlutou.
K dalším vstavačovitým rostoucím na zdejších loukách patří bradáček vejčitý (Listera ovata), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rudohlávek kukačka (Anacamptis morio) a vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa).
Zatímco velmi nenápadná vratička měsíční (Botrychium lunaria) naší pozornosti snadno unikne, kvetoucí mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) je nepřehlédnutelný. K dalším zajímavějším druhům patří chlupáček zední (Pilosella officinarum), jetel horský (Trifolium montanum), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), prvosenka jarní (Primula veris), prasetník plamatý (Hypochaeris maculata), teplomilný smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) a také velmi vzácný hořeček žlutavý (Gentianella lutescens). Řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides), nápadně podobný žlutě kvetoucímu jahodníku, má areál svého výskytu v České republice omezen pouze na karpatská pohoří. Významným druhem je také škarda ukousnutá (Crepis praemorsa).
V okolí Galovských luk rostou bukové lesy s příměsí jedle a místy také smrkové monokultury. Celé území přírodní rezervace bylo od počátku 80. let minulého století obhospodařováno jako jednosečná louka. Od roku 1994 pak byly navíc systematicky odstraňovány náletové dřeviny. Negativní vliv má především medializace oblasti v době květu prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina), následně dochází k hojné návštěvnosti a tím pádem také k sešlapávání, v horším případě i vyrývání jednotlivých rostlin návštěvníky.
Rezervace je součástí evropsky významné lokality Beskydy zapsané v seznamu NATURA 2000 a také patří do Ptačí oblasti Horní Vsacko.
Fotografováno dne 6. 6. 2009.