Syn.: Bihai elegans (Petersen) Kuntze, Bihai mariae (Hook. f.) Kuntze, Bihai punicea Griggs, Bihaia conferta Kuntze, Bihaia elegans Kuntze, Bihaia mariae Kuntze, Heliconia elegans Petersen, Heliconia punicea (Griggs) L. B. Sm.
Česká jména: bihaj (Presl 1846), bihaja (Mareček 1996)
Čeleď: Heliconiaceae Nakai – bihajovité
Rozšíření: Druh s širším areálem ve Střední Americe, kde se vyskytuje od Belize až po Panamu, zasahuje rovněž do Jižní Ameriky do Kolumbie a Venezuely.
Ekologie: Provází okraje vlhkých nížinných tropických lesů a druhotné výsadby v nadmořských výškách do 900 m.
Popis: Velmi statná vytrvalá bylina; nepravý kmínek dorůstá výšky 4–7,5 m. Na stonku vyrůstá 4–6 střídavých, dlouze řapíkatých listů, jejichž čepele jsou 1,7–2,5 m dlouhé a 45–65 cm široké. Květenství je nicí, až 65 cm dlouhé, tvořené 40–65 dvouřadými hustě střechovitě uspořádanými člunkovitými listeny; listeny jsou 4,5–6,5 cm dlouhé a 7,5–9 cm široké, růžové až červené, lysé; v paždí listenů se tvoří vějířky 20–30 květů; květy jsou zahnuté, 6četné, 3–4 cm dlouhé a 0,5–0,6 cm široké, okvětí je na bázi bílé a lysé, výše růžové až červené, chlupaté. Plody jsou peckovice 1–1,2 cm velké.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dne 6. 3. (Kostarika, Cahuita) a 9. 3. 2014 (Panama, Bocas de Toro, Bastimento).