Syn.: Hibiscus lunarifolius Willd. var. dongolensis (Delile) Hochr.
Česká jména: prosvirník (Presl 1846), ibišek (Mareček 1996)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Centrum areálu tohoto druhu je tropická Afrika, kde se vyskytuje od Botswany, Angoly a Mozambiku až po Somálsko, Etiopii a Eritreu. Dále roste na jihozápadě Arabského poloostrova v Saúdské Arábii a v Jemenu. Vztah k příbuznému druhu Hibiscus lunarifolius není dosud beze zbytku vysvětlen.
Ekologie: Roste v křovinách podél vodních toků a na jiných vlhčích místech v savanách, na Arabském poloostrově v nadmořských výškách 600–1800 m. Je vyhledáván pasoucím se dobytkem a z intenzivněji spásaných stanovišť ustupuje.
Popis: Keř nebo statná, na bázi dřevnatějící bylina 1–2 m vysoká; stonky jsou chlupaté nebo skoro lysé. Listy jsou řapíkaté (řapík je 1,5–9 cm dlouhý), čepel je celistvá, vejčitá až kopinatá, 2–13 cm dlouhá a 1,5–11 cm široká, na bázi uťatá nebo mělce srdčitá, na okraji pilovitá nebo vroubkovaná. Květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů na stopkách 0,5–1 cm dlouhých a dosahují až 8 cm v průměru; listenů kalíšku je 5–6, jsou čárkovité, 1–1,8(–2,5) cm dlouhé, kalich je 1,2–2 cm dlouhý, v dolní třetině srostlý, korunní lístky jsou obvejčité, 4–6 cm dlouhé, žluté, často s výrazným tmavým středem; tyčinková trubka je 1,5–2,5 cm dlouhá, volné části nitek jsou dlouhé 2,5–3 mm; volné části tmavě zbarvených čnělek jsou asi 3 mm dlouhé. Tobolka je téměř kulovitá, 1,5–2,5 cm v průměru, pokrytá hvězdovitě chlupy, semena jsou lysá.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 18. 2. 2010 (Jemen, Jabal Bura, wádí Rigaf).