Syn.: Hibiscus microchlaenus var. leptocladus (Benth.) Fryxell
Česká jména: prosvirník (Presl 1846), ibišek (Mareček 1996)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Vyskytuje se v severozápadní Austrálii, v oblasti sahající od západoaustralských regionů Pilbara a Kimberley přes téměř celé Severní teritorium až po severozápadní Queensland.
Ekologie: Roste v savaně, na skalnatých a kamenitých stanovištích, na písčitých nebo kamenitých půdách.
Popis: Polokeř dosahující výšky až okolo 100 cm, s větvemi rozestálými až přímými, hustě hvězdovitě chlupatý, často narezavěle naběhlý. Listy jsou řapíkaté, úzce vejčité až vejčité, 1–7 cm dlouhé a zhruba 2(–5) cm široké, po okraji pilovité, na vrcholu špičaté, hustě hvězdovitě chlupaté; palisty jsou šídlovité, až 4 mm dlouhé. Květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů, listenů kališku je (6–)8, jsou čárkovité, volné, 2–13 mm dlouhé, hvězdovitě chlupaté, kalich je 9–22 mm dlouhý, hustě chlupatý, jeho cípy jsou kopinaté, 7–15 mm dlouhé, špičaté, korunní lístky jsou růžové s nachovou bází, až 55 mm dlouhé. Plodem je vejcovitá až kulovitá tobolka.
Poznámka: Nezřídka se hovoří o komplexu několika podobných druhů z okruhu Hibiscus leptocladus, k němuž bývá řazen také západoaustralský Hibiscus drummondii nebo severoaustralský Hibiscus geranioides.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 30. 8. 2024 (Austrálie, Northern Territory, Judbarra / Gregory National Park).