Syn.: Abelmoschus cruentus (Bertol.) Walp., Furcaria sabdariffa Ulbr., Hibiscus acetosus Noronha, Hibiscus cruentus Bertol., Hibiscus fraternus L., Hibiscus gossypifolius Mill., Hibiscus palmatilobus Baill., Hibiscus sanguineus Griff., Hibiscus subdariffa Rottb., Sabdariffa rubra Kostel.
Česká jména: prosvirník kyselý (Presl 1846)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Byl popsán z Indie, avšak v současnosti se spíše hovoří o pantropicky rozšířeném druhu s velmi nejistým původem. Na východní polokouli tuto rostlinu najdeme v tropické Africe, jižní i jihovýchodní Asii, severní Austrálii i v Tichomoří. Jedna z teorií tvrdí, že na západní polokouli byla rostlina přivezena otroky z Afriky, pravděpodobně nejdříve na Antily, později i na pevninu. Dalo by se snad z toho usuzovat na západoafrický původ tohoto druhu.
Ekologie: Roste především na stanovištích dotčených lidskou činností, na rumištích a skládkách, obzvláště v nižších polohách, je však také pěstován v zahradách, ba dokonce na plantážích.
Popis: Převážně jednoletá bylina, 100–200 cm vysoká, s lodyhou vystoupavou až přímou, tmavě červenou, lysou nebo jen řídce chlupatou. Listy jsou řapíkaté, 3–5(–7)laločné, s laloky úzkými, 12–15 cm dlouhými, na okraji pilovitými. Květy jsou většinou axilární, jednotlivé nebo v hroznech; listeny kalíšku jsou čárkovité, spojené s kalichem, který je v době květu zhruba 2 cm dlouhý, za plodu se zvětšuje, je baňatý, dužnatý, červený, příjemně vonný; korunní lístky jsou 4–5 cm dlouhé, nažloutlé až načervenalé. Plodem je tobolka, která je kratší než kalich.
Využití: Ze zdužnatělých kalichů „roselle“ alias „jamajského šťovíku“ – jak se této rostlině lidově říkává – se vyrábějí džusy a sirupy, nalézá uplatnění i v tradiční medicíně. Údajně je to i oblíbený lék na opileckou kocovinu. Jako zelenina se konzumuje hořký kořen, nakyslá lodyha i listy.
Fotografovaly Jindřiška Vančurová, dne 5. 1. 2016 (Venezuela, Gran Sabana, výsadba v Salto Kamá Merú); Vladimíra Loydová, v lednu 2013 (Thajsko, Pattaya).