Česká jména: prosvirník (Presl 1846), ibišek (Mareček 1996)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Endemit rozlohou nevelkého území na Top Endu australského Severního teritoria, vyskytuje se v oblasti Ubirru.
Ekologie: Roste v křovinaté savaně, na pískovcových skalách a písčitých půdách.
Popis: Keř dosahující výšky až okolo 250 cm, s větvemi štětinatými a žláznatě chlupatými. Listy jsou řapíkaté, eliptické až široce vejčité, celistvé nebo mělce 3laločné, 10–12 cm dlouhé a 6–16 cm široké, na bázi srdčité nebo uťaté, po okraji vroubkované až pilovité, na vrcholu špičaté, po obou stranách hvězdovitě chlupaté, na rubu až hustě chlupaté, listy v horní části větví jsou menší, eliptické až vejčité; palisty jsou šídlovité, až 9 mm dlouhé, opadavé. Květy vyrůstají jednotlivě nebo v hroznovitých květenstvích z úžlabí listů na stopkách jen 9 mm dlouhých, hustě hvězdovitě chlupatých; listenů kalíšku je 15–19, jsou volné nebo na bázi srostlé, šídlovité, delší než kalich, který je v době plodu 20–25 mm dlouhý, hustě pokrytý bílými hvězdovitými chlupy, korunní lístky jsou až 90 mm dlouhé, růžové; tyčinkový sloupek je až 29 mm dlouhý čnělka přesahuje 3–4 mm nad vrchol sloupku. Plodem je vejcovitá tobolka, 18–20 mm dlouhá, hustě chlupatá.
Záměny: Na severu Austrálie se podstatně hojněji vyskytuje poněkud podobný Hibiscus zonatus, ten však mívá listenů kalíšku nanejvýše 13, které jsou na bázi srostlé a zároveň výrazně kratší než kalich.
Poznámka: David Eric Symon (1920–2011), po němž je druh pojmenován, byl australský botanik, dlouholetý kurátor arboreta a herbáře ve Waite Agricultural Research Institute.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 24. 8. 2024 (Austrálie, Northern Territory, Kakadu National Park, Ubirr).