INGA PILOSULA (Rich.) J. F. Macbr. – inga

Syn.: Feuilleea pilosula (Rich.) Kuntze, Feuilleea quassiaefolia (Willd.) Kuntze, Feuilleea setifera (DC.) Kuntze, Inga affinis Steud., Inga macrophylla Hook., Inga nitida Willd., Inga pilosiuscula Desv., Inga platycarpa Benth., Inga quassiaefolia Willd., Inga setifera DC., Inga versicolor Benth., Mimosa lucida Vahl, Mimosa nitida Poir., Mimosa pilosula Rich., Mimosa quassiaefolia (Willd.) Poir.
Česká jména: obaloš (Presl 1846), inga (Mareček 1997)
Čeleď: Fabaceae – bobovité

Inga pilosula

Rozšíření: Centrum areálu druhu leží na severu Jižní Ameriky v oblasti Amazonie a Guyanské vysočiny, zasahuje i na antilský ostrov Trinidad a do severobolívijského Chaca.

Ekologie: Roste v tropických deštných i poloopadavých lesích, v křovinaté savaně, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1300 m, nezřídka se vysazuje i v okolí lidských sídel a cest.

Popis: Strom, 6–14 m vysoký, s kmenem přímým a větvemi v průřezu okrouhlými, rezavě chlupatými nebo lysými, pokrytými lenticelami. Listy jsou sudozpeřené, se 2 páry lístků, které jsou eliptické, 9–19 cm dlouhé a 6–9 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu špičaté, lysé nebo až hustě chlupaté; vřeteno listu je křídlaté, na vřetenu mezi lístky se nacházejí nápadné nektariové žlázky. Květenství je hroznovité, vyrůstá na dlouhých stopkách po 1–2 z paždí listů; listeny jsou čárkovité, asi 4 mm dlouhé, opadavé; květy jsou žluté, kalich je trubkovitý, 6–7 mm dlouhý, chlupatý, koruna je nálevkovitá, 12–16 mm dlouhá, chlupatá; tyčinky jsou vyniklé, s nitkami až 25 mm dlouhými. Lusk je 8–17 cm dlouhý a 3–4 cm široký, plochý. Druh je morfologicky poměrně variabilní, nejmarkantnější rozdíly se projevují v odění rostlin.

Poznámka: Druh je nápadný především svými žlutými květy, které nejsou v rodu Inga příliš časté.

Inga pilosula
Inga pilosula
Inga pilosula
Inga pilosula

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 20. 1. 2016 (Venezuela, Parque Nacional Canaima, okolí Lago de Canaima).