Syn.: Anisodens longifolius Dulac, Anisodens sylvaticus Dulac, Asterocephalus sylvatica Raf., Knautia brandzae Porc., Knautia carpophylax Jord., Knautia cuspidata Jord., Knautia drymeia Heuff., Knautia ovatifolia G. Don, Knautia pannonica Heuff., Knautia puberula Jord., Knautia silvatica A. Kern., Knautia subcanescens Fisch., Knautia sylvatica Duby, Trichera carpophylax Nyman, Trichera cuspidata Nyman, Trichera dipsacifolia Nyman, Trichera drymeia Nyman, Trichera lancifolia Fuss, Trichera ovatifolia Roem. et Schult., Trichera pannonica Nyman, Trichera puberula Nyman, Trichera subcanescens Nyman, Trichera sylvatica Schrad. ex Roem. et Schult., Trichera transsilvanica Schur ex Nyman
Česká jména: chrastavec křovištní (Kubát 2002)
Slovenská jména: chrastavec kroviskový (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité; Dipsacaceae Juss. – štětkovité
Rozšíření: Vyskytuje se ve střední a jihovýchodní Evropě, od Bulharska a jihozápadního Rumunska po Slovinsko, západní Maďarsko a Rakousko, na sever proniká až na Slovensko a do České republiky a nepatrně přesahuje až do Saska. V areálu tvoří několik poddruhů, do střední Evropy zasahuje pouze nominátní Knautia drymeja subsp. drymeja. V ČR roste v pruhu na východním okraji českého masivu od jihozápadní po střední Moravu, velmi omezeně proniká v Moravské bráně do Karpat, do Čech navazuje v údolí Želivky a Sázavy a ve východních Čechách, nejdále na severozápad se vyskytuje v Českém středohoří a v údolí Labe pod Děčínem. Na Slovensku je znám pouze z Malých Karpat.
Ekologie: Lesní okraje a světliny, na různých, spíše živnějších podkladech; preferuje polostinná stanoviště.
Popis: Vytrvalá bylina s přízemní růžicí; květonosné lodyhy vyrůstají z paždí listů a jsou většinou na bázi obloukovitě vystoupavé, (30–)50–80(–100) cm vysoké, dole chlupaté. Listy jsou vstřícné, celistvé, vejčité až eliptické, (8–)10–18(–30) cm dlouhé a (3,5–)4–6,5(–9,5) cm široké, na okraji vroubkované nebo pilovité, na vrcholu zašpičatělé. Květy jsou sdruženy ve strboulovitá, 1,5–2(–3) cm široká květenství podepřená listeny; listeny jsou čárkovitě kopinaté, (0,8–)1–1,5 cm dlouhé; čtyřčetné květy mají (8–)10–14cípý kalich, nálevkovitou až trubkovitou, červenofialovou korunu, 4 tyčinky a srostlé gyneceum pouze s jedinou čnělkou, semeník je spodní. Plody jsou nažky.
Záměny: Od všech ostatních našich druhů chrastavců s růžovými nebo fialovými květy (Knautia arvensis, Knautia maxima) se odlišuje jiným typem větvení. U dvou výše jmenovaných druhů prorůstá květonosná lodyha ze středu listové růžice, zatímco u druhu K. drymeja se zakládá v přízemní růžici v paždí listů a vzrostný vrchol růžice zůstává sterilní. Nejvíce záměn vzniká s chrastavcem lesním (K. maxima), který má listy celistvé – je tedy nezbytné prohlédnout uspořádání přízemní růžice. Knautia drymeja a K. maxima se v ČR zřejmě nikde nesetkávají na společné lokalitě. Typické (nezkřížené) rostliny chrastavce rolního (K. arvensis) mívají kromě toho zpeřené listy; celistvé listy, ale současně květy jiného barevného odstínu (totiž špinavě fialové nebo nažloutlé) má docela častý kříženec Knautia ×posoniensis, který povstal hybridizací s druhem K. kitaibelii a mnohde se vyskytuje i mimo společnou přítomnost obou rodičů.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu ČR je hodnocen jako druh vyžadující pozornost (C4a), na Slovensku jako potenciálně ohrožený (NT).
Poznámka: Chrastavce se dosti ochotně kříží; nejinak se chová i tento druh. V přírodě – v ČR zejména na jihozápadní a střední Moravě, např. v okolí Brna – se lze setkat s kříženci tohoto druhu s chrastavcem rolním (Knautia arvensis). Kříženci mívají alespoň nejvyšší listy členěné, ale zachovávají si větvení jako chrastavec křovištní.
Fotografováno dne 22. 6. 2012 (vojenský prostor Březina, Buchtelka).