LOBELIA URENS L. – lobelka

Syn.: Dortmannia urens (L.) Kuntze, Lobelia farsetia Vand., Lobelia serrulata Schott ex Brot., Lobelia verbenifolia Salisb., nom. illeg., Mecoschistum urens (L.) Dulac, Rapuntium serrulatum (Schott ex Brot.) C. Presl, Rapuntium urens (L.) Mill.
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité

Lobelia urens

Rozšíření: Roste v jihozápadní Evropě od jižní Anglie a Belgie přes Francii do Španělska a Portugalska, dále v Maroku a na Madeiře. Introdukována na Azorské ostrovy.

Ekologie: Provází vlhčí lesní okraje a travnaté břehy vodních toků, převážně na chudých kyselých půdách, snáší periodické přeplavení.

Popis: Vytrvalá trsnatá mléčící bylina dorůstající výšky 20–60(–80) cm. Lodyhy jsou přímé, často v dolní části načervenalé, pravidelně olistěné. Listy jsou střídavé, přisedlé, 5,5–10,5 cm dlouhé, zubaté, dolní kopinaté, horní čárkovitě kopinaté. Květenství je mnohokvětý hrozen; souměrné květy vyrůstají v paždí čárkovitých listenů; kališní trubka je válcovitá, až 12 mm dlouhá, žebrovaná, srostlá se semeníkem, zakončená 5 cípy; koruna je (5–)10–15 mm dlouhá, dvoupyská, modrá až červenofialová, horní pysk je dvoulaločný, kratší než trojlaločný pysk dolní; tyčinek je 5; čnělka je hlavatá. Plody jsou přímé tobolky, otevírají se 2 apikálními otvory; semena jsou velmi drobná.

Lobelia urensLobelia urens
Lobelia urens
Lobelia urens

Fotografoval Ladislav Hoskovec, dne 2. 7. 2005 (Portugalsko, Madeira, úpatí Pico Alto).