Syn.: Juncoides pallescens (Sw.) Druce, Juncus pallescens Wahlenb., nom. illeg., Luzula pallescens (Wahlenb.) Besser, Luzula pallidula Kirschner, Luzula sudetica subsp. pallescens (Wahlenb.) Asch.
Česká jména: bika drobounká (Domin et Podpěra 1928), bika sudetská bledavá (Dostál 1950), bika bledavá (Kubát 2002)
Slovenská jména: chlpaňa sudetská bledistá (Dostál 1950), chlpaňa bledá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
Rozšíření: Roste v Evropě včetně nejsevernějších oblastí, nevyskytuje se na Pyrenejském, Apeninském a na jihu Balkánského poloostrova. Dále areál zasahuje na východ přes Rusko, Čínu, Tchaj-wan a Korejský poloostrov až do Japonska. Roste i na východě Severní Ameriky – zde je nepůvodní.
V Česku se vyskytuje roztroušeně po celém území, ve vyšších polohách vzácně.
Ekologie: Okraje lesních cest, paseky, lesní školky od nížin do horského stupně. Konkurenčně slabý druh, který brzy podléhá sukcesi a ustupuje. Kvete od dubna do června.
Popis: Vytrvalé, 12–30 cm vysoké, bledě zelené, hustě trsnaté byliny. Listy řídce brvité s tupou, mírně ztlustlou špičkou. Květenství tvořeno obvykle více než osmi klásky, často dosti dlouze stopkatými, stopky klásků hustě oděné drobnými papilami. V klásku obvykle 10–20 květů, okvětní lístky bledé, žlutavé až žlutozelené, vnější alespoň o 0,5 mm delší než vnitřní, do 2,8 mm dlouhé. Prašníky kratší než 0,7 mm. Semena nanejvýš 0,6 mm široká, s přívěsky 3–4krát kratší než semena.
Záměny: Patří do okruhu biky ladní (Luzula campestris agg.), tedy bik se ztlustlým koncem listů. Další druh tohoto okruhu bika sudetská má tmavé okvětní lístky, semena s menšími přívěsky, obvykle menší počet klásků s průměrně menším počtem květů. Bika ladní (Luzula campestris) a bika obecná (Luzula divulgata) mají vnější i vnitřní okvětní lístky stejně dlouhé, delší prašníky a širší semena.
Fotografováno ve dnech 2. 5. a 11. 5. 2012 (Česko, v Praze).