Syn.: Betula antarctica G. Forst., Calusparassus betuloides (Mirb.) Hombr. et Jacquinot ex Decne., Calusparassus forsteri (Hook.) Hombr. et Jacquinot ex Decne., Fagus betuloides Mirb., Fagus dubia Mirb., Fagus forsteri Hook., Nothofagus dubia (Mirb.) Oerst., Nothofagus dubia (Mirb.) Blume, Nothofagus forsteri (Hook.) Krasser, Nothofagus patagonica Gand.
Čeleď: Nothofagaceae Kuprian. – pabukovité
Rozšíření: Jihoamerický druh, roste na Ohňové zemi, na jihu kontinentu v Argentině jen v provincii Santa Cruz, zatímco v Chile zasahuje od jihu až k 40. rovnoběžce do regionu Los Ríos.
Ekologie: Důležitá dřevina v území s velmi humidním chladným klimatem, roste na místech s dobře propustnými půdami. Může se chovat i jako pionýrská dřevina. Vystupuje až do nadmořské výšky kolem 900 m, do větších výšek zejména v severní části areálu, kde často tvoří horní hranici lesa.
Popis: Stálezelený jednodomý strom, dorůstá výšky 15–25(–35) m a průměru kmene 0,5–1(–2) m; borka je šedá, jemně podélně rýhovaná; větvičky jsou jemně pýřité. Listy jsou střídavé; řapík je 2–7 mm dlouhý; čepel je vejčitá až kosníkovitá, 1–2,5(–3,5) cm dlouhá a (0,5–)1–2(–2,5) cm široká, kožovitá, lesklá, s 4–5 páry postranních žilek, na bázi symetrická, klínovitá až uťatá, na okraji pilovitá, na vrcholu tupě špičatá; palisty jsou kopinaté, 4–5 mm dlouhé. Samčí květy jsou jednotlivé, nesou zvonkovité okvětí s 4–6 laloky a 10–16 dlouhých tyčinek. Samičí květy jsou sdruženy po trojicích, obklopené 4laločnou číškou, okvětí je 4–6laločné, semeník je spodní. Plody jsou trojice trojbokých oříšků 5–6 mm dlouhých.
Využití: Dřevo je trvanlivé, vhodné jako stavební materiál i jako surovina k výrobě nábytku.
Poznámka: Tento druh je nejjižněji zasahující stálezelená dřevina. Je vázána na velmi vlhké, návětrné svahy, proto je velmi vzácná v Argentině. V jižní polovině areálu často tvoří monodominantní porosty; na sušších stanovištích roste společně s opadavým pabukem Nothofagus pumilio.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 12. 2. 2019 (Chile, reg. Los Lagos, Valle de Cochamó).