NOTHOFAGUS GUNNII (Hook. f.) Oerst. – pabuk Gunnův

Syn.: Fagus gunnii Hook. f., Fuscospora gunnii (Hook. f.) Heenan et Smissen
Čeleď: Nothofagaceae Kuprian. – pabukovité

Nothofagus gunnii

Rozšíření: Endemit Tasmánie, vyskytuje se v horských oblastech na západě ostrova, větší populace se objevují především v národním parku Mount Field a v oblasti Cradle Mountain.

Ekologie: Roste ve vlhké subalpínské a alpínské křovinaté vegetaci, na otevřených horských svazích a skalách, na balvanitých polích, v nadmořských výškách zhruba od 800 do 1200 m. Kvete od října do února.

Nothofagus gunnii

Popis: Opadavý keř až menší strom dosahující výšky 0,5–5(–15) m. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, vejčité až skoro okrouhlé, 10–20 mm dlouhé a 9–17 mm široké, po okraji vroubkované, na vrcholu tupé nebo vykrojené, řasnaté, se 4–6 žilkami, které jsou zakončeny v mezerách mezi vrcholy jednotlivých zubů na okraji listů, na líci je čepel podél žilek roztroušeně chlupatá, na rubu na žilkách řídce chlupatá. Květy jsou jednopohlavné, drobné, samčí květy vyrůstají ve svazečcích po 1–3, tyčinek je 6–12, samičí květy ve svazečcích po 3. Plody jsou drobné oříšky, asi 6 mm široké, dřevnaté.

Záměny: Na Tasmánii se vyskytují dva druhy pabuků, kromě zde představovaného je to ještě i do nižších poloh sestupující Nothofagus cunninghamii – je dominantním druhem tasmánských deštných lesů. Ten lze snadno rozeznat podle žilnatiny na listech, nemá totiž listy řasnaté a žilky na nich vedou přímo k vrcholům zubů pilovitého okraje listů. A navíc je druh N. cunninghamii dřevinou stálezelenou, neopadavou.

Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN (2018) figuruje tento tasmánský pabuk mezi druhy blízkými ohrožení (NT). Riziko pro stabilitu jeho populací představují především požáry.

Nothofagus gunnii
Nothofagus gunnii
Nothofagus gunnii

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 27. 11. 2023 (Austrálie, Tasmania, Mount Field National Park).