Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Rozšíření: Ponticko-panonský druh, omezený areál zaujímá část střední a jihovýchodní Evropy, od jižní Moravy a jihozápadního Slovenska, Maďarska, Srbska, Albánie, Bulharska (sever a východ země) a Rumunska (Sedmihradsko, Černomořské pobřeží i vnitrozemí) zasahuje přes Ukrajinu (Černomořské pobřeží, střední Podněpří, dolní Don) až do jižního Ruska.
Smldník písečný se v ČR již nevyskytuje, historický výskyt je prokázán herbářovým dokladem pocházejícím z roku 1925 pouze z jediné lokality na jižní Moravě (Dolnomoravský úval, Rohatec, les Dúbrava), kde dosahoval severozápadní hranice areálu. Na Slovensku se v minulosti vyskytoval na více místech na jihozápadě země, v Záhorské nížině (Borský Peter, Sokold – Červený Kříž, Borský Mikuláš, Šajdíkove Humence) a v Podunajské nížině (Čenkov, Mužla, Jurský Chlm, okolí Komárna). V současné době je znám pouze z Devínské Kobyly v Malých Karpatech (několik mikrolokalit na jižních a jihozápadních svazích Sandbergu u Devínské Nové Vsi).
Ekologie: Roste ve společenstvech suchých písčitých trávníků s neuzavřenou vegetací, na výslunných stráních, na okrajích světlých dubových a borových lesů, na vátých píscích, suchých písčitých půdách i na sprašových substrátech. Je uváděn jako charakteristický druh svazu Festucion vaginatae, roste i v dalších teplomilných travinobylinných společenstvech v pásmu od nížin do pahorkatin.
Popis: Vytrvalá, monokarpická bylina s neobvyklým (pravděpodobně) čtyřletým životním cyklem. V prvním roce vytváří pouze jeden (vzácně dva) přízemní listy, ve druhém roce přízemní růžici, obvykle se dvěma listy (min. 1, max. 4), ve třetím roce se třemi (min. 1, max. 6) a ve čtvrtém roce (fertilní rostliny) se 4 listy (min. 1, max. 6). Lodyha 80–150 cm vysoká, přímá, pouze v horní části větvená, oblá, plná, jen slabě rýhovaná, sivě zelená. Listy tmavozelené, v přízemní růžici dlouze řapíkaté, v obrysu trojúhelníkovité, 3–4× zpeřené, až 45 cm dlouhé a 30 cm široké, lodyžní listy přisedlé, postupně méně členěné, horní často redukovány jen na suchomázdřitou pochvu, lístky 1. řádu vejčité, úkrojky posledního řádu 5–30 mm dlouhé, 1–3(–4) mm široké, obkopinaté až čárkovité. Květenství tvoří mohutný okolík složený z 5–15 okolíčků, obal zcela chybí nebo je redukován na 1–2 listeny, kališní lístky zřetelné, trojúhelníkovité, korunní lístky žluté, cca 1 mm dlouhé, kvete od července do poloviny září. Plodem jsou světle hnědé až nasivělé dvounažky elipsoidního tvaru, se třemi nízkými hřbetními žebry, na okrajích s úzkými křídly, dozrávají koncem září a v říjnu.
Ohrožení a ochrana: Fytogeograficky významný a velmi vzácný druh slovenské květeny dosahující zde severozápadní hranice areálu. Je ohrožen zánikem vhodných biotopů (destrukce lokalit vlivem lidské činnosti, těžba písků, ruderalizace, nástup sukcese). Jediná slovenská lokalita Sandberg leží na okraji NPR Devínska kobyla v blízkosti velké městské aglomerace, je poměrně snadno dostupná a hojně navštěvovaná. I přes statut NPR jsou zde provozovány nejrůznější sportovní a rekreační aktivity, které mohou vést až k její devastaci. Populace smldníku písečného mohou být také ohroženy fytofágními druhy hmyzu specializovanými na požírání jeho plodů. Na Slovensku je smldník písečný považován za kriticky ohrožený (CR), je zde chráněn zákonem, byl pro něj vypracován zvláštní režim druhové ochrany a založena trvalá monitorovací plocha, územní ochrana je zajištěna v NPR Devínska Kobyla. Zákonem chráněným druhem je i v Maďarsku. V České republice je hodnocen jako vyhynulý druh (A1).
Poznámka: Kromě nominátní P. a. subsp. arenarium, ke které se řadí i slovenská populace, se rozlišují další dvě subspecie. V jižní a západní části bývalé Jugoslávie a v Albánii roste jen subsp. neumayeri (Vis.) Stoj. et Stefanov, ta se vyskytuje souběžně s nominátní subspecií také v Bulharsku. Z Turecka byla popsána endemická subsp. urbanii (Freyn et Sint. ex Wolff) D. F. Chamb., která je blízká subsp. neumayeri. Subsp. arenarium se odlišuje od těchto dvou subspecií širšími listovými úkrojky posledního řádu, větším počtem okolíčků a kratšími plodními stopkami.
Fotografováno od 12. 9. 2006 do 24. 5. 2008 (Slovensko, Devínska Nová Ves, NPR Devínska Kobyla – Sandberg).
Prohlašujeme, že vyfotografovaný kořenový systémem nebyl obnažen násilně autorem fotografie, ale přirozenou erozí svahu.