Syn.: Pinguicula antarctica A. Fernández, Pinguicula huilensis Cuatrec.
Čeleď: Lentibulariaceae Rich. – bublinatkovité
Rozšíření: Andský druh vyskytující se v pásu táhnoucím se od střední Kolumbie až po jižní Ekvádor, je uváděn i ze západní Bolívie.
Ekologie: Roste ve vysokohorském páramu, na vlhkých horských loukách a v mokřinách, při březích vodních toků, na vlhkých skalách, rovněž v křovinách a lemech horských mlžných lesů, v nadmořských výškách zhruba od 2000 až do 4500 m.
Popis: Vytrvalá karnivorní bylina, až 10 cm vysoká. Listy vyrůstají v přízemní růžici, jsou vejčité, až 3,5 cm dlouhé a asi 2 cm široké, po okraji nadvinuté, celokrajné, na vrcholu tupé či až kápovité, zelené až načervenalé či nahnědlé, lysé, na líci žláznaté. Květy jsou jednotlivé, až 1,5 cm dlouhé, vyrůstají na přímých, červeně naběhlých stopkách, které jsou až 10 cm dlouhé, lysé nebo žláznaté; kalich je hnědofialový, žláznatý, 2pyský, horní pysk je přímý, 3laločný, dolní svěšený, 2laločný; koruna je modrofialová, 2pyská, horní pysk je 2laločný, spodní 3laločný, jednotlivé laloky jsou na vrcholu vykrojené, ostruha je krátká, dolů zahnutá, nažloutlá. Plodem je tobolka.
Poznámka: V celé Jižní Americe roste asi šest druhů tučnic, jejich výskyt se omezuje výhradně na oblast And. V nejsevernější kolumbijské části kontinentu se vyskytuje Pinguicula elongata, o něco jižněji potom zde představovaná Pinguicula calyptrata. Ta je v peruánských a bolivijských Středních Andách vystřídána druhem Pinguicula involuta, jen v Bolívii se dále objevuje teprve nedávno (2007) popsaná Pinguicula jarmilae. Na středochilsko-argentinské hranici můžeme najít také ještě druh Pinguicula australandina, zcela nejjižněji – až k Ohňové zemi – zasahuje Pinguicula antarctica.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 1. 3. 2014 (Ekvádor, Parque nacional El Cajas).