Syn.: Adenanthera aculeata Roxb., Mimosa cineraria L., Prosopis spicata Burm., Prosopis spicata Burm. f., Prosopis spicigera L.
Česká jména: naditec (Presl 1846)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Areál se rozkládá v Asii od Arabského poloostrova po Indii, na sever zasahuje do Íránu a Afghánistánu. V řadě dalších území byl vysázen, např. v jihovýchodní Asii.
Ekologie: Provází především vlhčí místa v písečných pouštích a polopouštích nebo ve štěrkovitých pláních, často roste v suchých vádí. Snáší extrémní sucho a roční úhrn srážek do 150 mm, většinou však indikuje hluboko zaklesnutou podzemní vodu.
Popis: Poloopadavý větší rozkladitý keř nebo malý stromek vysoký 3–5(–10) m; borka je šedá a rozbrázděná; větve jsou často převislé a nesou drobnější stlačené a zakřivené trny mezi uzlinami, někdy bývají ostře kolcovitě zakončené. Listy jsou střídavé, dvakrát sudozpeřené, šedozelené, primární vřeteno je 1,2–5 cm dlouhé a nese 1–2 páry zpeřených lístků prvního řádu 2,5–8 cm dlouhých; lístků druhého řádu je 6–16 párů, jsou přisedlé, podlouhlé, 3–5 mm dlouhé a 2–4 mm široké, s 3 žilkami, na bázi zaokrouhlené, celokrajné a na vrcholu obvykle hrotité. Květy tvoří stopkaté klasy 5–12,5 cm dlouhé; kalich je miskovitý, 1–1,5 mm dlouhý, uťatý nebo nezřetelně 5zubý; koruna je 3–4 mm dlouhá, krémově bílá; tyčinek je 10, krátce vyniklých. Plody jsou nepukavé, nicí, válcovité, 12,5–25 cm dlouhé a 0,5–0,8 cm široké; semen je 10–15, stlačených.
Využití: Dřevo má dobrou výhřevnost a používá se na topení, lze z něj vyrobit kvalitní dřevěné uhlí. Listy představují poměrně kvalitní píci pro dobytek (na rozdíl od akácií nenese tento druh příliš mnoho trnů). Rovněž lusky jsou zkrmovány, ale místy jsou konzumovány jako zelenina, syrové nebo pečené.
Poznámka: Jde o národní strom Sjednocených arabských emirátů a státní strom indických svazových států Rádžastán a Telangána.
Fotografovali Vít Grulich, dne 25. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, Wádí Ash Shuwaymiyah); Antonín Reiter, dne 30. 3. 2011 (Omán, Muqshin).