Máchův kraj je známá a oblíbená rekreační oblast s plochými pánvemi s rybníky, pískovcovými skalními stěnami a ojedinělými vulkanickými kužely, z nichž je nejznámější Bezděz. Ač by se mohlo na první pohled zdát, že davy rekreantů Máchův kraj už dávno rozdupaly, naštěstí tomu tak není! Odhlédneme-li od zdejších botanických vzácností, jasný důkaz podává plachý jeřáb popelavý, který zde pravidelně hnízdí. Nás však zajímají především zmíněné botanické skvosty, a tak se vydáme na průzkum slatinných luk mezi Starými Splavy a Jestřebím.
Čechy
Ralsko-bezdězská tabule, Máchovo jezero, Swamp – národní přírodní památka
Po založení Máchova jezera vzniklo v důsledku zvýšení hladiny spodní vody v zátoce na jihovýchodním břehu jezera unikátní rašeliniště. Jedná se především o významnou algologickou lokalitu – je odtud uváděn výskyt více než 170 druhů řas, byly tady popsány i desítky nových druhů. Cenná je však tato lokalita i z hlediska botanického. Ochranné pásmo zabírá plochu 12 hektarů, vlastní přírodní památka jen 1,45 ha, nadmořská výška činí 266–269 m. Nacházíme se zhruba 2 km severovýchodně od obce Doksy (okres Česká Lípa), jméno tohoto území dost jasně vystihuje, oč tady jde – je to prostě Swamp.
Ralsko-bezdězská tabule, Paterovské stráně – přírodní památka
Ralsko-bezdězská tabule si dávno vydobyla znamenitou pověst mezi českými přírodovědci, především ovšem botaniky. Údolí říčky Bělá je již drahně let spojováno s výskytem vzácné popelivky sibiřské (Ligularia sibirica), k jejíž ochraně bylo v potoční nivě vyhlášeno několik maloplošných chráněných území. Stranou zájmu se ocitly boční svahy a vedlejší rokle a ojedinělé hlasy bijící na poplach byly dlouho oslyšeny. Nakonec, když odbíjelo dvanáct, byla na části cenných ploch vyhlášena územní ochrana, nejprve EVL, později i přírodní památka Paterovské stráně. Tomu napomohlo mapování biotopů v rámci projektu NATURA 2000, které zde vymezilo několik typů vzácných biotopů, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala, a rovněž výskyt koniklece otevřeného (Pulsatilla patens), který byl zařazen na seznam druhů požívajících ochranu závaznými unijními předpisy. Smutné ale je, že okolí Bělé jaksi uniklo z dosahu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Celkově území památky není v dobrém stavu, mizí pochopitelně především nejcennější druhy.
Ralsko-bezdězská tabule, Provodínské kameny
Hrad Jestřebí je sotva patrná zřícenina na osamělé pískovcové skále, pro zajímavé výhledy do krajiny však stojí za návštěvu. Směrem na sever se zde naskýtá pohled na několik úhledných kopečků nazývaných Provodínské kameny, které leží na pomezí Ralsko-bezdězské tabule a Českolipské kotliny (okres Česká Lípa). Ten největší z nich, Lysá skála, je od roku 1956 chráněn, dnes v kategorii přírodní památka o výměře 2,3 ha. Jedná se o vypreparovaný čedičový suk s pěknými ukázkami sloupcovité odlučnosti a nadmořskou výškou 419 m n. m. Pro svou tvarovou výraznost bývá též nazývána Spící panna, jistě ve smyslu spící krásky a nikoli spící staré panny. Úpatí je porostlé listnatým lesem, vrcholová část je bezlesá.
Ralsko-bezdězská tabule, Rečkov – národní přírodní památka
Údolní niva potoka Rokytka, mezi pramenem Klokočka a Novou vsí asi tři kilometry severozápadně od Bakova nad Jizerou (okres Mladá Boleslav), proslula reliktním výskytem popelivky sibiřské (Ligularia sibirica). Část území je státem chráněna od roku 1933, národní přírodní památka zde byla vyhlášená roku 1949.
Ralsko-bezdězská tabule, Vranovské skály – přírodní památka
Severně Mimoně se vypíná do výšky 696 m n. m. nápadný vyvřelý čedičový kužel zvaný Ralsko, se stejnojmennou hradní zříceninou na svém vrchu a na úpatí obroubený pásem pískovcových skal, z nichž část je chráněna jako přírodní památka Vranovské skály, vyhlášená v roce 1991 na ploše 13 ha (mapa). Předmětem ochrany jsou samotné skály a také cenná rostlinná společenstva s vzácnými druhy rostlin, např. medvědicí lékařskou (Arctostaphylos uva-ursi) nebo česnekem tuhým (Allium strictum).
Řeka Ohře – horní tok
Řeka Ohře je naší středně velkou řekou a v oblasti svého horního toku představuje nadmíru bohatý biotop vodních makrofyt. Ty zde osídlují proudící úseky řeky, klidové zátočiny, břehové lemy, ale také stojaté vody slepých a mrtvých ramenech. Mezi nejvýraznějšími patří rozhodně porosty stulíku žlutého (Nuphar lutea) v klidnějších zónách toku a lakušníku (Ranunculus sp.) ve vodách středně rychlých.
Roudnické písky, Dobříňský háj – přírodní památka
Nedaleko Roudnice nad Labem u obce Dobříň (v okrese Litoměřice) se rozprostírá velký lužní háj, jeden z posledních dochovaných polabských lužních lesů na území Ústeckého kraje. Dne 15. ledna 2011 byla tato lokalita na ploše 21,2 ha vyhlášena přírodní památkou na ochranu lesní vegetace s unikátním masovým výskytem chráněné a ohrožené sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) a ohrožených druhů hmyzu, které jsou vázany na dřevní hmotu.
Rovenská pahorkatina: Libuňka – přírodní památka
Tato přírodní památka chrání část toku říčky Libuňky (8–10,6 říční kilometr) mezi obcí Ktová a silnicí z Borku do Hrubé Skály (okres Semily). Předmětem ochrany je přirozený tok s typickými meandry a břehovými porosty. Na jihovýchodním konci přírodní památky je její součástí i krátký úsek náhonu na Jankovu tůň a Jankova tůň samotná. Přírodní památka byla poprvé vyhlášena v roce 1990, v roce 1998 došlo k jejímu přehlášení a především rozšíření o tzv. Jankovu tůň. Dnešní rozloha přírodní památky činí 4,5 hektaru.
Rožďalovická tabule, Oškobrh – historický nástin devastace květeny polabského Blaníku
Oškobrh, tajemný vrch, háji se zelená, skalami bělá nad širou rovinou. Ve stínu jeho dubů a javorů, vazů, rokyt a jilmů, třeslavých osik, jasanů i hladkých bříz, v místech, kde lískoví, klenice, lýkodra s babykou bujely v husté směsi, dařil se čarovný květ, nejedna vzácná bylina mocné, hojivé síly – až takto výsostně floristicky se zmiňuje mistr Alois Jirásek o nevysokém kopci Oškobrhu ve svých Starých pověstech českých. Jakoby dobře věděl, že vrch Oškobrh je skutečně místem po staletí botaniky velmi vyhledávaným.
Sečská vrchovina, Mlýnský rybník a rybník Rohlík – přírodní památka
Na jihozápadním okraji Trhové Kamenice (okres Chrudim) bylo vyhlášeno toto chráněné území již v roce 1951, aby zajistilo ochranu Mlýnského rybníka (v mapách též jako Loch) a na něj navazujících mokřadů.
Sečská vrchovina, Ratajské rybníky – přírodní památka
Jedná se o tři, vedle sebe ležící rybníky, které se nacházejí na severovýchodní okraji Hlinska – asi 1 km od zástavby v části Rataje (okr. Chrudim). V mapách jsou uváděna jména pouze dvou krajních rybníků, které jsou nazývány Dolní a Horní Ratajský rybník. V jejich okolí jsou zahrádkářské kolonie a území je využíváno rekreačně.
Sečská vrchovina, Zadní rybník – přírodní památka
Jihovýchodně od Trhové Kamenice (okres Chrudim) navazuje na PP Mlýnský rybník a rybník Rohlík od roku 1990 přírodní památka, která chrání Zadní rybník a jeho okolí.
Slánská tabule, Třebichovická olšinka – přírodní památka
Pokud se budete někdy v březnu vyskytovat v okrese Kladno, určitě si nenechte ujít úžasný bledulový zážitek u Třebichovic, přesněji na jižním okraji této obce. Podmáčená louka a bažinatá olšina v údolní nivě Knovízského (Vinařického) potoka byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1986. Území o rozloze 0,63 ha se nachází pod západním svahem Vinařické hory.
Slavkovský les, Hořečková louka na Pile – přírodní památka
Nedaleko Karlových Varů, na severovýchodním okraji CHKO Slavkovský les, se nalézá jedno z posledních míst výskytu kriticky ohroženého horečku drsného Sturmova (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) u nás. Proto zde byla v roce 2004 vyhlášena přírodní památka. Na malé ploše (asi 1,5 ha) jsou zde chráněny vzácné a ohrožené druhy rostlin a rostlinných společenstev.