Růžová a bílá, bílá a růžová, ve všemožných odstínech a stupních sytosti jsou vládnoucí barvy jádrové rašelinné louky přírodní rezervace Horská louka u Háje (okres Chomutov). Tento přírodní zázrak, nemající zřejmě v okolí obdoby, najdeme v nejvyšší části Krušných hor východně Klínovce, nejvyššího vrcholu pohoří, v sousedství rozvalin Königova mlýna (Königsmühle), samoty zaniklé po druhé světové válce. Chráněné území zde bylo vyhlášeno roku 1994 na ploše 19 ha, v nadmořské výšce lehce pod 1000 m n. m., přičemž předmětem ochrany jsou zachovalé rašelinné louky a smilkové trávníky s výskytem řady vzácných rostlin.
Čechy
Krušné hory, Ryžovna – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Ryžovna (okres Karlovy Vary) se nachází nedaleko vrcholu Nad Ryžovnou (1054 m n. m.), což je jeden z nemnoha vrcholů, které v Krušných horách přesahují nadmořskou výšku tisíc metrů. Nazývat však podobné výškové body vrcholy je poněkud zavádějící; nalézáme se v evropsky významné lokalitě Krušnohorské plató a jak už název napovídá, jde o parovinu a ony vrcholy se většinou smrskávají na jakési málo nápadné vyvýšeniny. Bezpochyby to platí o Ryžovně, onom vrcholu majícím vzhled nízkého horského hřebenu. Přírodní rezervací byl vyhlášen i s okolím v roce 1996 k ochraně geologických jevů a horských společenstev. Jeho výměra činí 20 hektarů.
Krušné hory, Vápenka u Kovářské
Roku 2019 se na Seznam světového dědictví UNESCO dostaly další dvě české památky, coby přidružený objekt je součástí jedné z nich – česko-německého Hornického regionu Erzgebirge / Krušnohoří – také stará vápenka u Kovářské (okres Chomutov), cenný doklad průmyslové revoluce u nás (Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník). Samotná vápenka je dnes již jen zříceninou, ovšem působivou, dochovaly se dvě šachtové pece s jehlancovými komíny. Jenže kde je vápenka, musí být také zdroj vápníku, v tomto případě jde o dvě ojedinělá čočkovitá tělesa kalciticko-dolomitického mramoru uložená v okolních horninách a z větší části odtěžená. A právě pro tyto vápencové lomy je zdejší oblast pozoruhodná i z hlediska botanického.
Krušné hory, Velký močál – národní přírodní rezervace
Jedno z největších rašelinných území západních Krušných hor se nachází poblíž Přebuzi a říká se mu Rolavská vrchoviště. Patří do něj i Národní přírodní rezervace Velký močál.
Krušné hory jsou jediným pohořím u nás, kde není velkoplošně chráněné území ani do něj žádné nezasahuje. Tento stav není dán nekvalitním přírodním zázemím, neboť zde najdeme neosídlenou horskou krajinu, klimaxové smrčiny, rašeliniště, horské louky, prameniště, řadu vzácných živočichů a o vzácných rostlinách nemluvě. Naopak, kvality potvrzuje spousta maloplošně chráněných územích, z nichž je velké množství zaměřených na ochranu vrchovišť.
Kutnohorská pahorkatina, Na Obůrce – přírodní památka
Na jihovýchodním okraji města Třemošnice (okres Chrudim) leží malé chráněné území, které je druhým nejstarším chráněným územím na okrese Chrudim. Poprvé bylo vyhlášeno v roce 1946 a důvodem ochrany byl výskyt plže praménky rakouské (Bythinella austriaca) v pramenech. Tyto tři pramenné vývěry najdeme na úpatí opukového svahu tzv. Dlouhé meze a voda z nich odtéká dvěma potůčky do dvou malých zazemňujících se rybníčků, jejichž hráz tvoří hranici přírodní památky. V roce 2001 bylo chráněné území rozšířeno o přiléhající svah a rozloha přírodní památky se zvětšila z 0,02 na 1,4 hektaru, čímž se součástí přírodní památky staly dvě rokle s lesními porosty blízkými dubohabřinám, menší louka nacházející se západně od rybníčků a zbytek tehdy zarůstajícího starého sadu. Důvodem byla ochrana hořce brvitého (Gentianopsis ciliata). Teprve rozšířením se přírodní památka stala i botanicky zajímavou lokalitou.
Květena dálnic: Kaktusová stráň při dálnici D11 u Mochova
Když jsem viděl poprvé v životě vitální populaci opuncií na pálavském Děvíně, naštval jsem se. Tyto exotické rostliny rozhodně do naší přírody nepatří, natož pak do přírodní rezervace. Nechápal jsem, proč je správa chráněného území okamžitě neodstranila. Podobné pocity jsem měl i v Praze-Chuchli, tedy také v tamní rezervaci. Jenže zcela jinak vnímám neobvyklou kaktusovou zahrádku na svahu nad dálnicí D11 u Mochova (okres Praha-východ). Na tomto kousku báječné exotiky nad halasným asfaltovým peklem rozhodně nic špatného není, naopak, je to senzační a naprosto kouzelné!
Květena mostů: Kamenný most v Písku
Troufám si tvrdit, že kdo nemá rád mosty, nemá rád ani lidi. Most nikdy nemůže být dílem škarohlída, morouse, natož pak závistníka, či pomlouvače. Jen běžte – volá celým svým dílem tvůrce mostu – jen si zkuste, jak skvěle chutná chleba na druhé straně řeky! Tak utíkejte na druhý břeh a podívejte se, jak jsou lidé všude úplně nádherně stejní! Žádná silnice nebo cesta, natož pěšina nebo stezka, se mostu v této výzvě nevyrovná. Při našem internetovém putování za květenou mostů jsme už dříve zavítali na most u nás bezpochyby nejznámější – tedy na pražský Karlův most. Jistě nebude na škodu se teď podívat i na náš most nejstarší.
Květena mostů: Karlův most v Praze
Chodíte po mostech často? Život bez mostů by byl určitě existencí příliš jednobřehou, tuze fádním touláním se jen po jediné straně řeky. Tento malý kousek vesmíru, jehož smyslem zdánlivě není nic jiného než cesta, kterou vás vede za lidmi na druhé straně, skrývá v sobě samotném často mnohem větší kouzlo, než by se na první pohled mohlo zdát. Zkusme ho spolu najít – projděme se po mostě u nás snad nejznámějším a podívejme se na něj trochu jinak.
Květena pražských nádraží: Nejčastější druhy rostlin železničních nádraží Prahy
Při floristickém průzkumu pražských železničních stanic, který organizovala Přírodovědná společnost v letech 2008 a 2009, bylo celkově zaznamenáno 513 taxonů vyšších rostlin, počet záznamů o výskytu jednotlivých druhů přesáhl přes 3 tisíce položek. Zmapováno bylo celkově 37 železničních stanic Prahy.
Květena pražských nádraží: Soupis rostlin železničních nádraží Prahy
Od léta roku 2008 do podzimu 2009 uskutečňovala Přírodovědná společnost projekt mapování výskytu invazivních druhů rostlin na nádražích Prahy. Tuto akci finančně zaštítilo i Hlavní město Praha.
Květena pražských nádraží: Železniční trať č. 011, Praha – Český Brod – Kolín
Trať č. 011 (směr Kolín) zahrnuje na území Prahy tyto železniční stanice:
Květena pražských nádraží: Železniční trať č. 070, Praha – Mladá Boleslav – Turnov
Trať č. 070 (směr Turnov) zahrnuje na území hlavního města Prahy tyto stanice:
Květena pražských nádraží: Železniční trať č. 091, Praha – Kralupy nad Vltavou
Trať č. 091 (směr Kralupy nad Vltavou) zahrnuje na území Prahy tyto železniční stanice:
Květena pražských nádraží: Železniční trať č. 120, Praha – Hostivice – Kladno
Trať č. 120 (směr Hostivice, Kladno), takzvaná Buštěhradská dráha, zahrnuje na území Prahy tyto železniční stanice:
Květena pražských nádraží: Železniční trať č. 122, Praha – Hostivice – Rudná u Prahy
Trať č. 122 (směr Hostivice, Rudná u Prahy) zahrnuje na území Prahy tyto železniční stanice: