Zhruba v polovině cesty mezi Brnem a Zlínem, poněkud stranou velkých komunikací, se nachází malá vesnička Lísky (okres Kroměříž). Pokud by existovala statistika, která by srovnávala počet obyvatel vesnice s počtem orchidejí, které se na území obce vyskytují, jistě by v ní tato víska stála na jednom z nejpřednějších míst. V těsné blízkosti obydlené části vesnice se totiž nachází unikátní přírodní rezervace, která v mnoha ohledech převyšuje běžné česko-moravsko-slezské chápání o výskytu těchto vzácných rostlin v přírodě.
Morava a Slezsko
Bučovická pahorkatina, Větrníky – národní přírodní rezervace
Na jihozápadních svazích Větrníku (394 m n. m.), přibližně 2 km jižně od Lysovic (okres Vyškov) se rozprostírá členitá přírodní rezervace nazvaná Větrníky (mapa). Už podle názvu je zřejmé, že větrných dnů je tady za rok mnohem více, než těch, kdy se nehne ani lístek. Důvodem vyhlášení NPR byla už v roce 1925 jedna z největších a nejcennějších stepních oblastí na jižní Moravě. Historie ochrany tohoto území je spojena s činností Svazu pro ochranu přírody a domoviny na Moravě.
Českomoravská vrchovina, Rozštípená skála – přírodní památka
Chráněné území vyhlášené v roce 1974 na ploše 0,72 ha se nachází na západním okraji obce Hamry nad Sázavou a asi 3 km západně od města Žďár nad Sázavou. Předmětem ochrany je 75 m vysoký skalní útvar nacházející se na pravém břehu řeky Sázavy. Byl vypreparován mrazovým zvětráváním z pruhu erlanů strážeckého moldanubika ve starších čtvrtohorách. Mrazový srub je dlouhý 75 metrů a vysoký 15 metrů. Ve spodní části je „rozštípnut“ podél zvětralé svislé pukliny v délce 10 metrů a šířce 2 metrů. Podle této pukliny získala skála své jméno. Podle místní pověsti však pukla, když skála hozená čertem narazila na zem. Pod srubovou stěnou je svah směrem k řece pokryt silně zvětralým kamenným mořem. Právě tato část je botanicky nejzajímavější.
Dolnomoravský úval, Hodonínská doubrava – evropsky významná lokalita
Na sever od Hodonína, v prostoru mezi Hodonínem a Dubňanami, se rozprostírá rozsáhlý lesní celek zvaný Dúbrava. Na první pohled rozhodně nevypadá jako místo s významným výskytem vzácných rostlin a cenných rostlinných společenstev, vždyť celé území je protkáno sítí cest, zpevněných i nezpevněných, lze narazit i na nevzhledné stašidelně škrundající roury, ale navdory prvnímu dojmu a vytrvalému lidskému snažení je tomu právě tak. Jen malá část cenných ploch je maloplošně chráněna v PR Stupava a PP Pánov. Celé území je však zahrnuto do soustavy Natura 2000 jako Hodonínská doubrava, jehož rozloha činí 3029 hektarů.
Dolnomoravský úval, Horky – přírodní rezervace
Na okraji jihomoravské obce Milotice (okres Hodonín) se nachází mezi poli a vinohrady přírodní rezervace Horky, která představuje unikátní stepní společenstva se vzácnými druhy rostlin a živočichů v jinak intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině.
Dolnomoravský úval, Váté písky u Bzence – národní přírodní památka
Podél železniční trati Břeclav – Přerov, mezi stanicemi Rohatec a Bzenec přívoz (Hodonínsko) se nalézá významná přírodní rezervace s jednoznačným jménem Váté písky. Zdejší písky pocházejí ze sedimentů řeky Moravy a byly vyváty během pleistocénu. Místy dosahují až mocnosti 30 m. Rozloha celé přírodní památky, která byla vyhlášena v roce 1990, dosahuje bezmála 100 hektarů a nalézá se v nadmořské výšce od 186 do 195 m.
Dolnomoravský úval, Vojenské cvičiště Bzenec – přírodní památka
Moravská Sahara je obvyklé označení pro rovinaté území kolem řeky Moravy, zhruba mezi Bzencem a Hodonínem, a je tvořeno čtvrtohorními vátými písky. Původně zde rostly doubravy, ty však byly postupně skáceny do té míry, že se objevily pohyblivé písečné duny. Území bylo proto v 19. století urychleně zalesněno sosnou. Dnes zde zbylo jen nemnoho bezlesých míst, jedním z nich je bývalé vojenské cvičiště u Bzence (okres Hodonín), chráněné od roku 1994.
Dunajovické kopce – národní přírodní památka
Mezi jihomoravskými obcemi Březí, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí se táhne ve směru severojižním úzký pás kopců. V porovnání se sousedními Pavlovskými vrchy je to vlastně jen pár nevýrazných kopečků, jejichž úpatí jsou většinou pokryta vinohrady. Nadmořská výška oblasti nepřesahuje 285 m n. m. (Janská hora). V roce 1990 bylo toto území prohlášeno za chráněné, jeho celková výměra činí 107 hektarů.
Dyjsko-svratecký úval, Kamenice u Hlohovce – přírodní památka
Mezi Hlohoveckým rybníkem a Nesytem se ve stínu národních přírodních rezervací a památek Lednicko-valtického areálu krčí vinohrady porostlá Stará hora. V jejím severním svahu, v místech bývalého vápencového lůmku, byla v roce 2002 na ploše 3 ha vyhlášena přírodní památka Kamenice u Hlohovce k ochraně teplomilných rostlinných společenstev (mapa).
Dyjsko-svratecký úval, Pastvisko u Lednice – národní přírodní památka
Na pravém břehu řeky Dyje, pod silnicí z Lednice do Podivína se nalézá soustava mokřadů, kanálů a tůní vyhlášená v roce 1990 jako chráněné území Pastvisko u Lednice (mapa). Výměra činí 30 ha a hlavním předmětem ochrany jsou vzácní živočichové vázaní na mokřady, ať už jde o bezobratlé (měkkýše, pavouky, hmyz) nebo obratlovce, především ptáky, kteří zde hnízdí nebo sem zalétají za potravou. Na území je zakázán vstup, ostatně mokřady jsou obvykle přístupné jen obtížně, pro pozorování plachých ptáků zde byla zřízena pozorovatelna, dnes již silně zvetšelá. Ptáků zde lze spatřit opravdu hodně, potvrdit můžeme vlhy, volavky a vodouše, ale rostou zde i některé zajímavé rostliny.
Dyjsko-svratecký úval, Rendezvous – národní přírodní památka
Jednou z výrazných romantických staveb Lednicko-valtického areálu je Dianin chrám, lovecký zámeček ve tvaru vítězného oblouku, postavený roku 1812 a zvaný Rendezvous. Je ukryt na západním okraji Bořího lesa a celá uměle vytvořená krajina kolem zámečku s částí přilehlého lesa byla prohlášena národní přírodní památkou především k ochraně panonských teplomilných doubrav na píscích. Současná výměra činí 24 ha, území je chraněno od roku 1990.
Dyjsko-svratecký úval, rybník Nesyt
Jihomoravský rybník Nesyt patří se svou nejednoznačnou výměrou asi 300 ha k plošně největším u nás a na Moravě je vůbec největší. Byl vybudován v 16. století na potoce Včelínek u obce Sedlec a dnes je součástí NPR Lednické rybníky zřízené především k ochraně vodního ptactva.
Dyjsko-svratecký úval, Slanisko u Nesytu – národní přírodní rezervace
Slanisko u Nesytu a jeho okolí patří bezesporu k několika posledním významným lokalitám slanisek u nás. Na ploše skoro 7 hektarů se zde setkáme s množství velmi vzácných a ohrožených druhů slanomilných rostlin. Lokalita se nachází v blízkosti obce Sedlec (okres Břeclav), na pomezí Dyjsko-svrateckého úvalu a Milovicko-valtické pahorkatiny.
Dyjsko-svratecký úval, Soutok, hrúd Doubravka (Dúbravka)
Oblast soutoku Moravy a Dyje je protkána vodními toky, kanály, tůněmi a slepými rameny a vyznačuje se plochostí hodné nížinné nivy. Může se tudíž zdát přinejmenším podivné, že se zde nalézají ostrůvky suchomilného rostlinstva. Ty se ukrývají na takzvaných hrúdech, jinak pozůstatcích písečných dun, vytvořených v poledové době před nástupem lesa a zarovnaných postupně ve středověku působením člověka, a sice zanášením nivy zvýšeným přísunem usazenin. Na jejich suchomilné a světlomilné rostlinstvo je pohlíženo jako na zbytkové, reliktní, neboť i dnes se hrúdy vyhnou většině i velkých záplav a patrně na nich nikdy nerostl hustý, stinný les.