Areál Velké kotliny patří k nejpozoruhodnějším a nejvýznamnějším přírodovědeckým lokalitám střední Evropy. Je součástí národní přírodní rezervace Praděd a nejsnáze se k ní dostanete z Ovčárny. Dáte-li se cestou ke Karlovu, dorazíte k ní velmi pohodlným krokem do necelé hodiny.
Morava a Slezsko
Hustopečská pahorkatina, Babí hora – příběh zmizelého kopce
Mám rád staré mapy. Zrovna před nedávnem jsem v jednom pražském antikvariátu objevil dosti podrobnou protektorátní mapu Hodonínska a části Břeclavska, která byla vytvořena podle revize z roku 1932. Velmi mne zaujala, je na ní totiž ještě patrné i dnes už zaniklé Kobylské jezero. Koupil jsem ji ale nejen proto. Celý tento kraj mám velmi rád, jezdím sem vždy s nadšením. Určitě bude zajímavé si projít tento kraj právě podle této mapy.
Hustopečská pahorkatina, Hustopeče, Mandloňová naučná stezka
Na našem území se pěstovaly mandloně (Prunus dulcis) už od začátku 17. století. O jejich existenci se však u nás samozřejmě dobře vědělo už mnohem dříve, zmiňují se o nich kupříkladu i české lékařské herbáře z 16. století, byla jim připisována velmi dlouhá řada výjimečných schopností. V této době se k nám nejspíš přivážely především z jihu Evropy, pěstovaly se však například i v německém Porýní. Největší mandloňové sady byly u nás vysázeny v minulém století kolem Hustopečí (okres Břeclav). Mandloně vyžadující teplé podnebí jsou v Evropě pěstovány hlavně ve Středozemí; hustopečské mandloňové sady jsou tedy unikátem nejen v České republice, ale také v rámci střední Evropy. Dnes provede návštěvníky dvěma zachovanými sady naučná stezka se sedmi informačními tabulemi a rozhlednou.
Hustopečská pahorkatina, Kamenný vrch u Kurdějova – přírodní památka
Přírodní památka Kamenný vrch u Kurdějova (okres Břeclav) má rozlohu bezmála 104 hektarů, nachází se v nadmořské výšce od 300 do 340 m, vyhlášena byla v roce 1956.
Hustopečská pahorkatina, Kukle – národní přírodní památka
Jihomoravská obec Kurdějov (okres Břeclav) leží nedaleko Hustopečí a je významná svým původně gotickým kostelem, mimořádnou a nanejvýše zajímavou kulturní památkou, u nás vpravdě nevídanou. Mezi přírodovědci je Kurdějov ovšem proslulý spíše svým okolím s cennými stepními lokalitami, za všechny připomeňme Kamenný vrch u Kurdějova. Opomíjet nemůžeme ani lesy nad Kurdějovem, kde se na jediném místě u nás vyskytuje zajímavý relikt timoj trojlaločný (Laser trilobum).
Hustopečská pahorkatina, obec Vrbice
Vinohrady, vinohrady a ještě jednou vinohrady. Na kopci kostelíček se hřbitovem, kousek dál požární zbrojnice a pod ní vinné sklepy, a to hned v několika řadách. A pak vesnička jako malovaná. Málokdo si uvědomuje, že právě toto místo se stalo pro většinu národa symbolem vesnice jihovýchodní Moravy. Mohou za to filmaři, kteří zde natočili několik ve své době úspěšných českých filmů (Plavení hříbat, Bouřlivé víno). Jsme ve Vrbici (domácí, promiňte, samozřejmě „na Vrbici“).
Hustopečská pahorkatina, Pouzdřanská step a Kolby – národní přírodní rezervace
Pouzdřanská step a lesostepní doubrava Kolby patří k nejznámějším přírodním rezervacím jižní Moravy, i floristicky se jedná o evropsky významnou lokalitu. Nachází se severovýchodně od obce Pouzdřany (okres Břeclav), její výměra přesahuje 180 hektarů.
Hustopečská pahorkatina, Špice – přírodní rezervace
Bitva tří císařů je pojmem, jenž stále něco znamená a jenž nebyl zapomenut. Jednou z dotčených vesnic byl Újezd u Brna a dodnes zde lze vysledovat její stopy, například kapličku, kde kdysi stál samotný Napoleon. Naštěstí řádění vojsk nezničilo vše, co mu stálo i nestálo v cestě, a tak můžeme v přírodní rezervaci Špice, ba i v jejím okolí, obdivovat ostrůvek vzácné stepní teplomilné květeny.
Hustopečská pahorkatina, Špidláky – přírodní památka
Mezi jihomoravskými Čejkovicemi a Čejčí (okres Hodonín, Hustopečská pahorkatina), se nacházejí tři zemědělsky nevyužívané kopce s prudkými stráněmi stepního charakteru, na nichž najdeme zachovaná xerotermní společenstva s řadou vzácných druhů rostlin. Na mapách se uvádějí jako Čejkovické Špidláky, jejich rozloha činí 17 hektarů a nacházejí se v nadmořské výšce 200–250 m.
Javorníky, Galovské lúky – přírodní rezervace
Asi 3,5 km jihovýchodně od Huslenek (okres Vsetín), na svazích pod hřebenem Hrachovce, najdeme horské květnaté louky, které se staly už v roce 1952 přírodní rezervací. Galovské lúky se rozprostírají v nadmořské výšce 710–740 metrů, přičemž celková výměra od roku 2002 činí 21,5533 ha.
Javorníky, Pulčín-Hradisko – národní přírodní rezervace
Severně od obce Pulčín (okres Vsetín) se nachází známé Pulčínské skály, které byly poprvé vyhlášeny chráněným územím v roce 1966. Tehdy byly chráněny pouhé 4 hektary skalních výchozů. Od roku 1989 je chráněno 72,73 hektarů. V roce 1992 bylo chráněné území převedeno do národní kategorie pod názvem Pulčín-Hradisko.
Kobylské a Čejčské jezero – zaniklá jezera jižní Moravy
Když Jan Amos Komenský vytvářel v roce 1627 mapu Moravy, zaznamenal do ní v oblasti severně a východně od obce Kobylí (na Břeclavsku) také dvě jezera. Dnes již tyto vodní plochy neexistují, nevzpomínají si na ně většinou ani místní. Přesto se do tohoto kraje podívejme a pokusme se najít alespoň drobné náznaky jejich dřívější přítomnosti.
Králický Sněžník – národní přírodní rezervace
Králický Sněžník je třetím nejvyšším pohořím v České republice, které náleží do Krkonošsko-jesenické soustavy a jeho nejvyšší vrchol Králický Sněžník dosahuje výšky 1423,7 m n. m. Leží na hranici Olomouckého a Pardubického kraje, mezi obcemi Velká Morava, Stříbrnice a hranicí s Polskem. Celá oblast je botanicky velmi cenná, najdeme zde řadu zajímavých stanovišť – od smrčin, které pokrývají většinu rozlohy Sněžníku, až po alpínské bezlesí, které je vyvinuto ve vrcholové části.
Králický Sněžník II. – rašeliniště a vrcholové partie
O dolní části Králického Sněžníku jsme na našem webu již psali dříve. V dnešním putování se podíváme na vrchol tohoto horského masivu, zaměříme se také na krásná vrchoviště, která se nacházejí na východním hřebenu, zvaném též Mokrý hřbet.
Milovicko-valtická pahorkatina, Liščí vrch – přírodní rezervace
Severně od obce Sedlec u Mikulova, dobře známé výskytem slanomilné buřeně v národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu, je zajímavé místo s výskytem teplomilné květeny, chráněné od roku 1987 jako přírodní rezervace, přičemž dnešní výměra činí zhruba 10 ha. Nejvýznamnějším zdejším druhem je patrně len chlupatý (Linum hirsutum), který je zde místy až hojný. Ačkoli zdálky tento vrch o nadmořské výšce 258 m nevypadá nijak majestátně, nabízejí se z něj pěkné výhledy do krajiny: na Svatý kopeček u Mikulova, na Pálavu, i na vzdálenější Karpaty.